Test Volkswagen Arteon 2.0 TSI 2019: Radost nejen na pohled (+VIDEO)

Volkswagen Arteon patří mezi má nejoblíbenější auta. Tedy co se týká vzhledu. Ale až teď jsem s ním poprvé jel. Nezklamal?

Testovaná stříbrná barva není zrovna nejzajímavější. Ale víte co? Arteon se mi líbí i stříbrný. Člověk si řekne, že je to typická barva pro „německou šeď“. Ale v podání Arteonu i stříbrná barva vypadá parádně. Na druhou stranu, typická zlatá, nebo i krásná červená, to jsou barvy, které vypadají ještě o úroveň lépe.

K testu jsem dostal kousek na opravdu hodně parádních dvacetipalcových kolech. Navíc s pneumatikami runflat. Trošku jsem se tedy bál o pohodlí, ale mé obavy byly úplně zbytečné. Hned po prvních pár metrech jsem si přesně vzpomněl na pocit, který jsem měl kdysi ve Volkswagenu Phaeton. To pohodlí je prostě výborné. Při přejezdu nějaké díry je sice slyšet a trošku cítit, převážně ale vůbec nebudete vědět, co se pod vámi děje. Třeba jízda po kostkách je naprosto nerušená.

Tuhost podvozku si ale člověk může nastavit. Máte přednastavené režimy, tedy klasicky komfortní, sportovní, neutrální… a pak individální. A tam si můžete opravdu vyhrát. Mně se ho podařilo naladit pro mě k dokonalosti a žádný jiný jsem pak nepotřeboval. Podvozek jsem nastavil na úroveň mezi komfortní a normální, reakci adaptivního tempomatu na nejrychlejší, to samé adaptivní světlomety, řízení ale na normální režim a chování motoru také. Plus jsem si vypnul umělý zvuk motoru, mám rád ten přirozený.

A takhle nastavený režim byl prostě super. Pohodlný, ale ne nijak moc. A když jsem chtěl svižnější jízdu? Jen jsem přepnul převodovku do režimu S. Ale ani na klasické D nebyla nějak neochotná k dynamické jízdě. Ano, během klidného přesouvání drží otáčky opravdu nízko. To se mi ale k takovému autu přesně hodí. Motor se jen převaluje a já si naprosto pohodlně jedu krajinou.

Když jsem ale potřeboval předjet, stačilo rychleji přidat plyn a auto vystřelilo vpřed. Zásluhou na tom měla rozhodně motorizace – 2.0 TSI o výkonu rovných 200 kW. Je to o pár kW méně, než měla před modernizací, nyní by ale měla být ekologičtější (a tedy asi i úspornější). Já jezdil v průměru za 9,2 l/100 km. A vůbec mi to nevadilo. Po dlouhé době jsem měl auto, do kterého jsem tankoval s radostí, protože jsem věděl, že za to něco dostanu. A tankoval jsem rovnou stooktanový benzín, ačkoli stačí 95. Měl jsem lepší pocit.

Zrychlení je opravdu úžasné. Ačkoli ho třeba nevyužijete na nějakou sportovní jízdu, ačkoli na sportovní režim umí být Arteon opravdu hodně rychlý a jistý v zatáčkách, tak se to vždy hodí například při předjíždění. A napojování na dálnici. Což je taková doména Arteonu. Tiché, klidné a pohodové přepravování na dálnici.

Já však v navigaci dálnici vypnul. Arteon je tam sice jako doma, ale mě ho bavilo řídit. A řídit ho na okreskách. Třeba ne nějak dynamicky, ale prostě pohodově. Užívat si cestu, i když bude delší. Alespoň si budu déle užívat to pohodlí.

Když už jsem u toho řízení na okreskách. Arteon dostal do výbavy hodně chytrý tempomat. Ten dokáže nejen přizpůsobit rychlost aktuální rychlosti podle značek a dat v navigaci, ale i podle zatáček a křižovatek. V praxi je to tak, že jsem jel na nastavených okreskových 90 km/h, na displeji se ukázalo, že bude zatáčka a že rychlost bude optimální 65 km/h. Auto samo včas zpomalilo na 65 km/h, projel jsem zatáčku a zase zrychlovalo zpátky. Trošku mi chyběla možnost zvolit si, jestli chci novou rychlost přijmout, nebo ne. A také nějaké nastavení odchylky, třeba +5 km/h. Ale na druhou stranu – tachometr v Arteonu ukazoval téměř přesně skutečnou rychlost. Takže pokud je člověk třeba v bodové tísni, tahle funkce je pro něj jako dělaná! Ale já ji využíval taky. A to mám čisté bodové konto.

Velké překvapení pro mě byla prostornost interiéru. Tedy hlavně na zadních sedačkách. Očekával jsem, dle siluety auta, že bude problém s místem nad hlavou. Chyba! Místa tam je královsky. Člověk si může téměř dát nohu přes nohu a nad hlavou ji plno místa. Je to dáno i tím, že sedačky jsou hodně nízko, takže do nich člověk vlastně zapadne, ale rozhodně se tam krásně vejde.

Kufr je také tak akorát velký, je sice mělký, ale zase hodně prostorný a krásně přístupný. Když se otevřou páté dveře, tak má člověk celý kufr doslova jako na dlani.

Na předních sedačkách vládne pohoda. Interiér je sice jako v Passatu, podle mě to ale není zásadní nedostatek. Protože ten v Passatu je prostě dobrý. Tak proč vymýšlet nějaké nové kudrlinky, které by třeba jen zvedly cenu auta. Když tenhle vypadá dobře a funguje dobře. Pro mě bylo hlavní, že je Arteon jasně rozpoznatelný co se týká exteriéru. Právem byl vlajkovou lodí Volkswagenu. Maska je velká, široká a nízká. Silueta je elegantní a zadní část s velkým brzdovým světlem a protáhlými zadními světly je prostě krásná. A podle mě dlouho bude, tohle je nadčasový design.

Když jsem zmínil cenu, tak jen uvedu, že Volkswagen Arteon začíná na 885 900 Kč a to je podle mě slušná cena. Pokud přihodíte nějakou tu výbavu, jste na částce přes milion. Ale získáte plně vybavené a krásné auto.

Z výbavy bych ještě zmínil klasicky světla a audio. Audio bylo v testovaném autě Dynaudio – to hraje opravdu dobře, ale musel jsem si trošku pohrát s nastavením. V základu mi přišlo až moc přebasované. Pokud jsem ale stáhl basy, které hrají z reproduktorů ve dveřích, ale zároveň trošku přidal na subwooferu, zvuk byl perfektní. A možností nastavení je opravdu hodně, takže si každý najde to své.

No a světla… to byla vážně paráda. Adaptivní funkce dálkových světel pracuje naprosto spolehlivě, není zmatená z reflexních prvků kolem silnic a krásně udržuje tmavý obdelník okolo ostatních aut. Natáčení do zatáček je krásně rychlé, takže nikdy nejedete do tmy. A pokud zrychlíte nad 100 km/h, tak ještě zvýší svůj jas. Jak říkám vždy – příplatek za dobrá světla se vždy vyplatí. Tady je získáte od druhé výbavy, takže to je důvod, proč ji zvolit.

Arteon se mi těžko vracel. Užíval jsem si ho do poslední chvíle. A bavil mě. Hodně důležité je, když se vám auto líbí. A mně se Arteon opravdu moc líbí. Ale zároveň se mi v něm i skvěle jelo. Takže jsem moc rád, že má velká očekávání naplnil. A možná dokonce i překonal.