Test Subaru WRX STI 2018: Král je mrtvý, ať žije král! (+ VIDEO)
252. To není hodnota výkonu. To je počet důvodů, proč je testovaná verze poslední generací Subaru WRX STI u nás. Je to hodnota emisí. Nutno ale říct, že se loučí se vší parádou. Skončit se má totiž prý v nejlepším…
Psát recenzi na legendu, jakou Subaru WRX STI prostě je, je těžké. Ti, co s ním jeli, ho pravděpodobně vlastní a nedají na něj dopustit. Ti, kteří se s ním jen svezli, tak ho nejspíše také milují a nedají na něj dopustit. A všichni ostatní o STI slyšeli a vlastně tak nějak vědí, že je to skvělé auto. Ani třeba nevědí proč, ale mají to zakořeněné. Tohle je věc, kterou by Subaru mohla snad jakákoliv automobilka závidět. Mít takto legendární model. Všem se vybaví obří křídlo, modrá barva a zlatá kola. Většina z toho se přenesla i do současné generace, jen těmi zlatými koly si nejsem úplně jistý…
Současná, poslední generace, je opravdu poslední. Alespoň pro nás, v Evropě. Pro Subaru jsme malý trh a zároveň máme přísné emisní normy. Je tedy celkem logické, že se nevyplatí kvůli malému procentu prodaných aut upravovat motory na novou emisní normu a raději se prodej ukončí. A to je případ Subaru WRX STI 2018. Možné ho bude koupit jen do srpna. Určitě v budoucnosti přijde od Subaru něco nového. Buďme ale rádi, že nám zatím zůstává pro zábavu BRZ a nově tu máme Imprezu, kterou snad také budu moci vyzkoušet. Pokud jste však nákup STI oddalovali, není na co čekat. Ukončení prodeje navíc podle mého zakonzervuje ceny.
Tak, smutné zprávy máme za sebou a teď k samotnému testovanému autu. Přistupoval jsem k němu trochu s respektem, na pohled totiž působí až agresivněji, než ve skutečnosti je. Obří křídlo, které nově získáte i k nižší ze dvou výbav, čtyři koncovky výfuku, různé aerodynamické prvky, o jejichž účinnosti nepochybuji, anatomická sedadla Recaro, červené pásy… je hodně toho, co člověka může vystrašit. Navíc ten start studeného motoru dokáže naježit chlupy na těle, zvuk je opravdu úžasně hluboký a drsný. Ve skutečnosti to ale není nijak nebezpečné auto, jen je tak nějak náročné.
První rozjezd ukáže, že tohle není auto do města. Spojka je opravdu tvrdá a zabírá jen na krátkém úseku, do brzd se člověk musí náležitě opřít, o přítomnosti posilovače řízení občas pochybujete… a právě díky tomu, co jsem teď vypsal, auto funguje skvěle mimo město. Tak mechanický pocit z auta jsem neměl hodně dlouho, pokud vůbec někdy. Reakce jsou okamžité, ačkoli turbo potřebuje otáčky, aby podalo to nejlepší. Co člověka ale absolutně dostane, to je podvozek. Výkon 300 koní není v dnešní době nijak zázračná hodnota, ale když ho dokážete na silnici přenášet i v prudké zatáčce, tak to je hned něco jiného. Nejnovější generace má lehce upravený podvozek, který je dotažený k dokonalosti. Ten by ale samotný nestačil, nově je svornost mezinápravového diferenciálu ovládána čistě elektronicky a ne částečně mechanicky, jak tomu bývalo. Zní to složitě? Já tomu taky moc nerozuměl. Výsledek je ale ten, že funguje fantasticky, tahle informace vlastně úplně stačí. Rychlost, jakou se dají projíždět zatáčky, je fascinující. Díky opravdu pevnému řízení přesně víte, kam auto míříte. A ono tam také přesně pojede.
Když je řeč o diferenciálu, tak to je právě taková specialita WRX STI – můžete si nastavit jeho svornost. Buď necháte automatický režim, nebo můžete automatiku přepnout tak, aby byla buď více 50:50, nebo aby posílala více výkonu na zadní nápravu. Stále se tak ale děje automaticky. No a nebo přepnete na ruční režim a svornost si nastavujete od uzavřeného, kdy se auto chová jako pevná čtyřkolka, až po otevřený, kdy je podstatně více výkonu na zadní nápravě.
Vše je tak pevné a mechanické, že si po projetí nějakého delšího náročnějšího úseku uvědomíte, jak jste vlastně vyčerpaní. A spokojeni sami se sebou. Nemůžete si říct, že to to auto. Ale to vy. Vy jste si to zasloužili, vy jste si to ručně odřídili. Auto vám poskytlo jen motor a podvozek, zbytek byl na vás. A vy jste to zvládli, výfuk krásně praská a od brzd se tetelí vzduch. To je ta chvíle, kdy je na prvním místě radost. A o té tohle auto je. O radosti a troše toho řidičského umu, protože tohle auto sice podrží, ale nijak vám to neusnadňuje. A tak to má být. Od toho je tu třeba Golf R, s tím jedete také ostře, ale nemáte pocit, že jste si to zasloužili. Udělalo to to auto…
U WRX STI platí rozhodně to známé heslo, že když ji miluješ, není co řešit. Ale i tak jsem na pár negativních drobností přišel – největší byla ta, že sedačka spolujezdce nejde výškově nastavovat, spolujezdec tak tedy sedí výše, než řidič. Pro navigátora asi dobré, pro ostatní tak úplně ne. Když už jsem u toho nastavování – s nejvyšší výbavou získáte elektricky nastavitelné sedadlo řidiče a střešní okno. Oboje bych obětoval, jsou to kila navíc a využijete to opravdu jen výjimečně.
A druhý nedostatek je překvapivě vzhled. Hrozně se mi líbí. Ale jak působí agresivně, tak i takové chování od vás ostatní očekávají. Je to super na dálnici, všichni okamžitě uhýbají, ale na druhou stranu je plno závodníků, kteří pohled na to křídlo berou jako startovní prapor a neustále od vás vyžadují nějakou zběsilou rychlost. A vy přitom vůbec nechcete závodit, chcete se jen tak projet, v pohodě, v klidu, i to WRX STI umožňuje. Je to i normálně využitelný prostorný sedan.
Můžete si ho však pořídit i ve „sleeper“ verzi. Tedy objednat bez křídla a třeba v tmavě šedé barvě. Jen si to představte. Nenápadný sedan, který ale neztrácí vůbec nic ze skorozávodního STI.
Už jsem to psal v úvodu. Pokud jste se rozmýšleli, tak vyberte úspory a nakupujte. Berte to i jako investici, jakmile se přestane prodávat, ceny nespadnou, spíše naopak. Vy budete mít auto, které jste vždy chtěli, snad každý vám ho bude závidět, vy s ním odvezete děti i nákup a zároveň se budete moci tak hardcorově projet, jak to už s žádným jiným současným autem není možné. A budete mít ze sebe dobrý pocit. Třeba na nějaké trati ani nebudete nejrychlejší, ale budete nejspokojenější.