Test Renault Captur TCe 130 2019: Rozumná volba (+VIDEO)

Renault Captur nabídne dostatek prostoru a pohodlí ve slušivém kabátku za příznivou cenu. To zní jako super kombinace, ne?

A je to super kombinace. Hodnocení vzhledu se většinou moc nevěnuji a tentokrát to nebude výjimkou. Je to čistě subjektivní záležitost. Za sebe ale mohu říct, že Captur v dvoubarevném provedení, které získáte v rámci nejvyšší výbavy, vypadal fakt pohledně. Opravdu hezká tmavě modrá metalíza ve spojení se stříbrnou střechou auto posunula opticky do vyšší cenové hladiny, než ve které se ve skutečnosti nachází.

Renault Captur totiž v základu stojí nějakých 300 tisíc. Můžete využít i aktuální další slevu při výkupu vašeho stávajícího vozu, s tou ale tady počítat nebudu. Za 300 tisíc dostanete prostorné auto s klimatizací, světlou výškou 17 centimetrů, pohodlným podvozkem a třeba i tempomatem. Základní motorizaci zajišťuje tříválcový motor TCe 90, který jsem měl možnost vyzkoušet v menším Cliu. A rozhodně nejede špatně. Dokáže však trochu překvapit spotřebou, pokud jede pod zátěží. A to se u Capturu, který je větší než Clio, může snadno stát. Raději bych tedy volil některý ze silnějších čtyřválců.

Ten jsem měl i já v testu. Konkrétně slabší variantu TCe 130 – tedy benzínovou čtyřválcovou jednatrojku o výkonu 130 koní, kterou pořídíte od 370 tisíc. K dispozici je i silnější 150 koňová varianta, která může být i s automatem a také naftový motor dCi 90. Pokud však budete hledat variantu s pohonem všech kol, tak nebudete úspěšní, ta neexistuje.

Motor TCe 130 má příjemný a hezky klidný projev a není v interiéru skoro slyšet. Pokud se dostane nad 3000 otáček, tak ze sebe začne dostávat to nejlepší až téměř do omezovače.

Rozhodně není problém nějaké předjetí, nebo jízda na dálnici. Tam nevadí ani hluk, ve 120 km/h je v autě úplná pohoda, ve 130 km/h je to již trochu horší a pak už hluk logicky jen stoupá. Oproti například Scenicu nemá Captur jízdní režimy – to by mi normálně nijak nevadilo, u Scenicu, který jsem měl s motorem TCe 140, byl však sportovní režim opravdu znát a hodně pomohl. Ten tu není, ale rozhodně to není žádná hrůza. Však se podívejte na video, pružné zrychlení je opravdu dost svižné. Až bych řekl, že silnější varianta motoru není ani potřeba. Tedy pokud nechcete automat, pak jinou možnost nemáte.

Světlá výška je, jak jsem již psal, 17 centimetrů a to není málo. Pohon všech kol sice nezískáte, pokud ale budete potřebovat přejet nějaké nerovnosti, nebo se třeba dostat přes nějaký obrubník, bude vám výška naprosto stačit. Také díky ní sedíte výš a do auta se příjemně nastupuje. Sedačky, tedy ty přední, mě celkem překvapily – jsou na první dojem dost poddajné a člověk může mít strach, že z nich budou bolet záda. Ale není to tak. Tělo se do nich příjemně zaboří, ale ještě stále zůstávají natolik pevné, aby to nebylo nepohodlné. Přizpůsobí se tak vaší postavě a navíc ještě příjemně pomáhají tlumit nerovnosti.

Sedačky však kromě pohodlí nabízejí i další věci – jednou byl v testovaném autě i výhřev. Ten funguje rychle a silně, má však nevýhodu – není nikde indikován. Jeho zapínání je na celkem skrytém tlačítku na sedačce a rozdíl zapnuto/vypnuto na něm není skoro poznat. Pokud vás tedy budou pálit záda, máte zapnutý výhřev. Pozitivní vychytávkou jsou sundavací potahy. Můžete tak jednoduše potah rozepnout, sundat a třeba vyprat. Nebo dát nový s jiným vzorem. Pokud vozíte děti, nebo někoho, kdo v autě jí, tuhle věc rozhodně oceníte.

Kufr na první pohled možná neohromí prostorností, ale nebojte, dá se to zlepšit. Pokud vyndáte desku, která tvoří podlahu, kufr se opravdu hodně prohloubí. A stále pod ním zůstává místo na rezervu, to je super. A navíc se dají zadní sedačky posunout více dopředu, kufr si tedy můžete přizpůsobit podle svých potřeb.

Na zadních místech se nesedí špatně, i já se svými 184 centimetry jsem si za sebe sedl a před koleny i nad hlavou mi zbývalo místo. Sedáky by to chtělo trochu lépe nakloněné, ale cestování i na delší vzdálenosti by se vzadu dalo zvládnout. Raději ale ve dvou, na šířku už to žádná sláva není.

Palubní deska by možná zasloužila nový vzhled – je stejná, jako například v modelu Clio. Mně osobně se s ní žilo dobře, pokud by však byla například taková, jakou má nový Megane, tak bych se vůbec nezlobil. Trošku mě trápilo, že infotainment nepodporuje Apple CarPlay. Vestavěná navigace není špatná, ale… jak si člověk zvykne na Waze, tak už nechce jinak.

Dost mě ale překvapilo audio. Musel jsem se i podívat na dveře, zda nemám Bose, ale ne. Ve výbavě byl Pack R-Link za 16 tisíc, takže audio byl systém 3D Sound by Arkamys a znělo to opravdu výborně. Pokud budete tedy řešit každou korunu, za nejvyšší audio Bose podle mě můžete ušetřit.

Světla v nejvyšší výbavě získáte LED Pure Vision a svítí opravdu skvěle. Nemají automatické přepínání dálkových, ale svítí krásně silně. V základní výbavě je mít nemůžete, jinak vyjdou na příplatek 15 tisíc a ten se podle mě vyplatí.

Co je trošku zvláštní příplatek, tak to je přední loketní opěrka. Příplatek není velký, jsou to 3 tisíce, co mě však překvapilo, že je možné ji pořídit jen k nejvyšší výbavě. A to mi přijde trochu škoda, zrovna loketní opěrka je věc, kterou člověk opravdu ocení. I v nižší výbavě.

Hodně lidí vybírá auto do limitu 400 tisíc. V případě Renaultu Captur si s tímto rozpočtem v pohodě vystačí a dostanou dobře vybavené auto. Captur jede doslova na vlně pohodlí, což je ale v pořádku, sportovnost by neočekával asi nikdo. Nabídne opravdu příjemné motory, variabilní interiér, hezké barvy a podle mě i sympatický vzhled. Pro racionálně smýšlející kupující, kteří řeší poměr cena/prostor/výbava, je Captur skvělá volba.