Test Peugeot 308 GTi 2020: Nevyčnívá a baví

Peugeot 308 GTi je vynikající. Píšu to hned na začátku, protože mi to přijde jako důležitá informace. A čím je tak skvělý?

Podle mě hlavně svojí univerzálností. V této kategorii rychlých aut máte na výběr od hlučných aut, která nedají vaším sousedům spát, po extravagantní auta jako z jiné planety, která na sebe poutají pozornost kdekoliv se ukáží. A takový přesně Peugeot 308 GTi není. Nebýt červené linky na předním nárazníku, loga GTi na boku, velkých kol, červených brzd a dalšího loga ve spojení s dvěmi koncovkami výfuků na zádi, netušíte, s jakým autem máte tu čest. 

A moc to nepoznáte ani po nastartování. Je pravda, že prvních asi 30 sekund, než se motor trochu ohřeje, je zvuk výrazný a příjemný. Ale pak ztichne a je jako beránek. K tomu máte velký kufr (420 litrů není vůbec málo), dost místa na zadních sedačkách pro dva dospělé a kvalitní audio. Takže prostě taková klasická 308. Jenže…

Tahle 308 má 263 koní. A nebojí se je použít. Vůbec nemusíte přepínat na sportovní režim, o tom, že máte pod kapotou takový výkon, víte stále. Dokud nepřepnete na sportovní režim, nezapojí se do interiéru příměs umělého zvuku motoru, nezčervenají budíky (což je mimochodem trochu nepraktické, jelikož pak zmizí červené pole) a nezrychlí se reakce na plyn, máte úžasně rychlý Peugeot 308. 

Jakmile přepnete na sportovní režim, máte stále Peugeot 308, ale díky úžasně pohotové reakci na plyn se nestačíte divit, jak vás jízda baví. Alespoň já to tak měl. Fascinoval mě totiž motor a podvozek. A sedačky. Takže vlastně vše důležité. Ale popořadě. 

Motor je velkým turbem přeplňovaná jednašestka. Říkáte si, že je to málo? Také jsem měl takové myšlenky. Než jsem si přečetl, jak moc si s ní Peugeot vyhrál. Pak jsem začal tušit, že to někdo bral vážně. A to je i poznat. Nesetkáte se tu s projevem malého turbomotoru, který v nízkých otáčkách nenabídne téměř žádný výkon, pak najednou všechen a pak už jen trošku a méně a méně… Tuhle jednašestku má smysl vytáčet. Nad tři tisíce otáček se dostane do svého živlu a až k omezovači táhne jako splašená. To jsem vážně nečekal! 

Právě špatného projevu jsem se bál. A měl jsem ohromnou radost, že to tak není. Někdo by se mohl bát životnosti – pak ale doporučuji projít seznam věcí, které Peugeot na tomto motoru vylepšil a myslím, že vás to celkem uklidní. 

Pak tu máme podvozek – hydraulické dorazy tlumičů pomáhají na velkých nerovnostech, ale i na malých nerovnostech je auto až překvapivě pohodlné. Dokonce si troufnu říci, že není pohodlné na to, že je to GTi, ale celkově na poměry aut. Pro každého je však pohodlí něco jiného, pro mě je to pevný podvozek, který mi sice dává vědět, co se pod koly děje, ale nijak mě tím neobtěžuje. Ke vzduchovém podvozku to má samozřejmě daleko, to je ale asi každému jasné. 

K pohodlí přispívají sedačky. K zadním mám možná trochu výtky, jelikož díky jejich sklonu nemáte dostatečně podepřené nohy, ale jako hlavní místa beru ta přední a ta jsou skvělá. Sedačky nabízejí boční vedení, skvělou oporu celého těla a když v nich pojedete 500 km v kuse, nebudete vůbec rozlámaní. 

A jsem u toho. Máme tu silný motor, který ale nijak neřve do širokého okolí, že je to GTi, pohodlný podvozek, se kterým nemusíte zatínat zuby na obvyklé české okresce a sedačky, které vás na jednu stranu skvěle podrží v zatáčkách, na druhou stranu je nebudete po cestě na dovolenou proklínat. 

Někdo určitě to, co já beru jako výhodu, bude brát jako nevýhodu. To je naprosto jasné. Pokud ale nehledáte auto jen pro jeden účel, je pro vás Peugeot 308 GTi skvělou volbou. Ani spotřeba není nijak divoká. Já jsem jezdil opravdu svižně a byl jsem připravený na hodnotu okolo devíti, možná i desíti litrů. A taková spotřeba by mi přišla úplně v pohodě. Byl jsem tedy překvapení, když jsem zjistil, že jezdím za nějakých sedm a půl litru. 

Pro mě byl tento Peugeot velkým překvapením. Já totiž čekal, že bude dobrý. A těšil jsem se na něj. Ale vůbec bych nečekal, že bude až tak dobrý a budu si ho tak moc užívat. Jistě, interiér už je trochu zastaralý, řadicí páka má dlouhé (ale přesné) dráhy a její hlavice podivný tvar, budíky jsou daleko od sebe a je tu ta otravná funkce, že když zapnete sportovní režim, na středovém displeji mezi budíky se zobrazí nějaké nedůležité informace a vy se musíte zpátky proklikat k zobrazení rychlosti. Ale to jsou vlastně úplné detaily. Důležitý je pocit a v případě GTi zábava za volantem. A té jsem si užíval plnými doušky. 

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.