Test Opel Crossland X 2018: Parťák na dlouhé cesty (+VIDEO)
Ne, písmenko X v názvu neznamená pohon všech kol. Ten Opel Crossland X nemůže mít nikdy. Vadí to ale? Podle mě vůbec ne. Tohle auto má jiné využití, než jízdu v terénu.
Jako první auto jsem od Opelu dostal na test nový Crossland X. V opravdu hezké zlaté barvě, která mu sluší a odlišuje ho od zbytku německé šedi. Taková bílá na něm vypadá dost smutně. Tohle auto si říká o zářivou barvu!
Tvarem připomíná možná trochu vajíčko. Ale to není špatně! Naopak, to je známka dobré využitelnosti prostoru. Kupé vypadá sice krásně, ale cestovat vzadu je za trest. To v Crosslandu X, který je menším příbuzným Grandlandu X, rozhodně neplatí. I dozadu se dospělý člověk měřící 184 cm pohodlně vejde. Jistě, před nohami není místa na rozdávání, ale to je daň za stále dostatečně veliký kufr. Navíc je ze zadních míst až překvapivě dobrý výhled ven, člověk vůbec nemá pocit jako v tanku, což se u některých konkurentů na zadních místech stává.
I přes absenci poháněné zadní nápravy má Crossland X celkem velkorysou světlou výšku 153 mm. Ta zajistí, že když se budete třeba někde otáčet a budete muset sjet mimo silnici, nezavadíte spodkem. Také je celé auto vyšší, takže se lépe nastupuje. I výhled je díky výšce lepší, ten však trochu omezují opravdu masivní A sloupky, za kterými se schová celá menší rodina. To je však daň za bezpečnost.
Moderní malá SUV, nebo crossovery nemají terénní ambice. A tak je potřeba je brát. Přes 15 cm světlé výšky je ale praktické i při cestování po různých polních cestách. A co si budeme povídat, i po některých českých okreskách, které si s polními cestami moc nezadají. Jejich revírem bude spíše město a na to je Crossland X skvěle připraven díky opravdu výborné manévrovatelnosti. Otáčet se a parkovat je vážně radost.
V interiéru je na první pohled vše typické pro Opel, na druhý už najdete podobnosti s francouzskými příbuznými. Ano, Opel nyní patří do koncernu PSA, tedy sourozenci Crosslandu X jsou Peugeot 2008 a Citroën C3 Aircross. Nastává trochu nezvyklá situace, kdy design je v rukou Němců a technika francouzská. Ničemu to ale nevadí. Hlavně, když si Opel v interiéru prosadil svá řešení, takže teplotu není potřeba nastavovat jen dotykově na obrazovce, ale zůstala zde klasická kolečka. Stejně tak na hlasitost. Celkově se jen minimum funkcí ovládá přes dotykový displej, na vše jsou mechanická tlačítka. Za to palec nahoru, že v tomto Opel neustoupil.
Palubní počítač je stejný jako u sourozenců z Francie, head-up displej také. Ale proč ne, když to funguje dobře. Ovládání počítače je ale pro Opel typicky otočným ovladačem na páčce blinkrů. Zajímavé je, že stupně na klimatizaci nelze nastavit na poloviny stupně, jen na celé. Což mě osobně vůbec nevadí, půlky stejně nepoužívám. Je to jen trochu nezvyk.
Když jsem u té techniky, zde bych měl dvě drobné výtky. Bluetooth funguje klasicky dobře, ale nepodařilo se mi docílit toho, aby se přenesla i jména kontaktů z mého iPhone. Prostě když mi někdo volal, tak systém zobrazoval jen jeho číslo, to samé v historii kontaktů. A dále je to audiosystém. V nejvyšší výbavě by měl být ten nejlepší, ale basy mu nechutnají a nebude vás dvakrát motivovat zvyšovat hlasitost. Jako kulisa funguje dobře, jako audiofilský zážitek ne. No ale tím nevýhody vlastně končí. Ne, že by Crossland X byl ve všem skvělý. Jen nemá nedostatky. A to je přeci super.
Při prvním startu mi auto potupně chcíplo. Mohla za to nakloněná řadicí páka, která mi z pohledu řidiče stále přišla moc vepředu, neodhadl jsem tak, že nemám zařazený neutrál, ale čtyřku. To je však otázka zvyku. Řazení je jinak přesné, ačkoli dráhy nejsou nejkratší. Pokud však dáte raději přednost automatu, výběr motorizací se vám značně omezuje. Na jednu, konkrétně 1.2 TURBO s výkonem 110 koní.
Jízda s testovanou nejsilnější naftovou motorizací je příjemná, síly má dostatek za všech situací a navíc má opravdu příznivou spotřebu. Ta se za dobu testu pohybovala okolo šesti litrů, což má ale na svědomí i můj “testovací” režim. Normální řidič by jezdil ještě za méně. Převody jsou celkem dlouhé, rádce řazení je překvapivě rozumný a nenutí vás motor podtáčet, ale spíše jet opravdu v optimálních otáčkách. Hluk motoru je uvnitř opravdu dobře odstíněný, venku už to tak dokonalé není a klepot dieselu je celkem slyšet.
Podvozek je celkem tvrdý. Ne až nepohodlně, ale tak, aby vám dodal pocit jistoty a možná i trochu té zábavy, když budete chtít. To se ale moc často stávat nebude, takže by klidně mohl být trochu měkčí, aby lépe žehlil nástrahy našich silnic. Tohle auto má totiž jiné určení. Tím jsou dlouhé cesty, klidně ve čtyřech lidech a s nějakým tím nákladem. Pro toto určení hraje i pro Opel typická a skvělá věc, kterou jsou sedadla s certifikátem AGR. Jsou to tedy jen ta přední (ale i zadní jsou pohodlná), ale to jsou ta nejčastěji obsazená. Tato sedadla se rozhodně vyplatí. Budete si do nich chodit odpočinout z nepohodlné kancelářské židle. Dají se opravdu velkoryse nastavit, podepřou přesně tam, kde mají a jsou úžasně pevná. Sedačky byly vždy doménou Opelu a u Crosslandu X na tom není nic jinak.
Týden s ním utekl jako voda. Cestování bylo pohodlné, úsporné a s dostatekem výkonu i na dálniční přesuny. Pokud jste rodina a chcete pohodlné auto na výlety a dovolené, je Opel Crossland X skvělá volba. A nemusíte hned jít do nejvyšší výbavy, ačkoli vás to bude lákat. Možností konfigurace je nepřeberně, takže si klidně vyberte i nižší výbavu a k ní jen prvky, které využijete. Třeba LED světla, která svítí opravdu super silně. A sedadla AGR. Nezapomeňte se samozřejmě podívat na akční nabídky a slevy, u Opelu na ně dost často narazíte a můžete opravdu dost ušetřit.