Test Mazda CX-3 (2016): je to rebel!

Mazda CX-3 nesází na downsizing. Žádné turbo, žádný tříválec. Poctivý točivý atmosférický dvoulitr se 150 koňmi působí jako zjevení.

Od Mazdy jsem si mohl vypůjčit model CX-3 v bílé barvě, který vypadá prostě dobře. Není to nějaká základní bílá, je to perleť. A tahle barva je v Japonsku brána jako známka vysokého luxusu. Navíc auto také opticky zvětšuje. Já sám nejsem moc příznivcem bílých aut a typická rudá barva Mazdě dle mého sluší nejvíce, CX-3 ale vypadá dobře i v bílé.

Začnu tím, co je u ní asi nejdůležitejší a co z ní dělá takového rebela. Je to samozřejmě motor. Jak je u Mazdy zvykem, nehraje na downsizing, nepoužívá u benzínu turba a dělá lehčí auta s velkými motory. V tomto případě je to dvoulitr bez turba, který má 150 koní. Když tak vzpomínám, kdy jsem naposledy jel čtyřválcovým benzínem bez turba, byl to asi Favorit. No nic, tohle je trochu jiná liga. Motor se neuvěřitelně ochotně vytáčí, dnešní mladá generace řidičů už ani není zvyklá na tento projev. Vytočit motor k 6500 otáčkám, kdy motor celou dobu krásně táhne? To v době turbomotorů není reálné. A spotřeba? Okolo 7 litrů na 100 kilometrů. Mazda motory prostě umí. Klasické video zrychlení je zde.

Nejsem žádný odpůrce turbomotorů, vlastně si myslím, že pro uživatele jsou přívětivější, než motory bez turba, které se musí více točit. Ale v případě CX-3 to byla prostě zábava, motor i zvukem vybízí k točení dál a dál, až se zastaví o omezovač. Je to balzám na duši, pořádně vytočit motor a užívat si ten zvuk… A tady se trochu dostávám k další zajímavé věci – k převodovce.

V tomto autě byla automatická převodovka s pádly pod volantem, která ale, pokud ji přepnete do ručního režimu řazení, nechává řazení opravdu na vás. Když ruční, tak ruční. Že jste v omezovači? Tak jste, převodovka to za vás řešit nebude. To je super. Máte pocit, že vám do toho nikdo nemluví, ne jako u ostatních automatů, které vždy přeřadí automaticky i na manuální režim, když už jsou moc vysoké otáčky. Ručně ale není potřeba řadit, automat je tak dobře naladěný, že jsem vlastně celou dobu měl jen zapnutý režim Sport a to stačilo. Člověk z něj cítí, že ho tvořili lidi, kteří rozumí řízení. Jedete do zatáčky? Přesně včas máte podřazeno, takže stačí jen šlápnout na plyn a máte jistotu, že tam je ta správná rychlost. Manuál bych si ale také dokázal dobře představit, automat v manuálním režimu není totiž úplně nejrychlejší.

Samostatnou část si zaslouži stop/start systém. Není to hloupý systém jak ho znáte. Tady je i praktický! Víte proč? To, zda se zapne, záleží na síle sešlápnutí brzdového pedálu. Pro představu – zastavíte v křižovatce při odbočování doleva, na brzdovém pedálu stojíte jen lehce a motor stále běží, můžete tak kdykoliv vyrazit. Jiný případ je, že přijedete k závorám, sešlápnete více a motor se vypne. Nebo stojíte na semaforech, auta před vámi. Máte vypnutý motor, padla zelená, povolíte brzdový pedál, ale stále brzdíte, motor naskočí a můžete hned vyrazit. Geniální. Ostatní by se mohli učit!

Z auta máte pocit, že je dělané pro řidiče. Sedí se skvěle, volant je takový, jaký potřebujete, budíky přehledné a ovládání klimatizace jsou vlastně jen tři otočné ovladače. Když si sednete dozadu, kam se překvapivě vejdete, ačkoli tato Mazda vychází z Mazdy 2, tak si všimnete opravdu tenkých předních sedadel. To je holt daň za hmotnost a prostor. Pokud se vám někdo opře kolenem do zad, rozhodně to ucítíte.

Dlouho nezapomenu na to, jak mě tohle auto bavilo na okreskách. Podvozek byl výborný, motor a převodovka k sobě perfektně ladily. Dokonce si pohon 4×4 umí klouznout zadkem do zatáčky, samořejmě v minimální míře, ale dostatečné na to, abyste měli úsměv na tváři.

A ještě pár krátkých poznatků – ovládání podsvětlení přístrojů se provádí tenkou tyčkou trčící z budíků, která působí, jako by se měla okamžitě zlomit. Navigace v tunelu zobrazuje… tunel. Člověk je zvyklý, že pořád vidí navigaci a kde sjet, tady je jen obrázek tunelu. Můžete si nastavit hlasitost blinkru, což je originální a mně to přišlo skvělé. Asistent jízdy v pruzích zabírá podstatnou část na head-up displeji na úkor rychlosti, přitom vlastně nic neukazuje. Pokud ho vypnete (asistent), svítí vám oranžová kontrolka v přístrojích, to mě trochu štvalo.

Sice pořád nevím, jestli je to crossover, nebo SUV, nebo jen hatchback. Nikdy jsem se v tom neorientoval. Je to prostě osobák, který jde proti proudu. Nabídne originalitu, skvělý motor a velké množství zábavy, které od něj ani nečekáte. Pokud oželíte pohon 4×4, můžete ji mít za necelých 400 000 Kč!

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.