Test Ford Ranger 2.2 TDCi 2017: Auto pro velké kluky

Pick-upy jsou super. Prostě jsou. Velké, drsné a mužné. Ford Ranger má i řádně chlapské jméno. Tak se na něj podíváme!

Ranger, to je prostě jméno, které u pořádné auta chcete. Vystihuje ho. Víte, že pick-upy jsou nejvíce sexy auta? Ženy mají pocit, že ten chlap uvnitř něco umí udělat rukama a zároveň má dost peněz, aby si mohl pořídit takovou káru. To druhé ale v případě Fordu Ranger úplně neplatí, není to totiž nějak přehnaně drahé auto, pořídit se dá za nějakých 700 tisíc. A to za takový kus auta není moc!

Měl jsem štěstí na téměř základní výbavu, tedy tu druhou nejnižší. Testovaná verze byla vybavená spíše do terénu, jediné příplatky byly mechanická uzávěrka zadního diferenciálu a důkladná plechová ochrana podvozku. Ani jedno jsem nevyzkoušel, nemám ale důvod nevěřit, že by to něco nevydrželo. Co mi do offroadové verze scházelo, byla pořádná světelná lampa. Zvláště kvůli tomu, že základní halogeny prostě moc nesvítí. Potkávací světla nejsou největší problém, svítí sice žlutě, ale relativně kam chcete, dálková světla ale svítí spíše do stran, než do dálky. Představa, že si někde v lese v noci zapnu pořádnou světelnou lampu, je prostě skvělá a tahle část výbavy je “must have”, pokud se pro Ranger rozhodnete.

Ale k samotnému autu – je to asi nejlepší pick-up, který jsem řídil. Navzdory nízké výbavě, možná právě díky ní. V každém z nás je kus kluka, který chce řídit náklaďák. A v tomto případě si to může splnit, sedíte dokonale vysoko a jste absolutně nad věcí. A to jak doslova, tak psychicky. Nemáte potřebu se nikam hnát, nikam se cpát, s nikým závodit. Jedete si na pohodu tou svojí rychlostí, že vás někdo předjíždí? No a, asi někam spěchá. Vy máte času dost. Řízení Fordu Ranger z vás udělá lepšího člověka, fakt. 160 naftových koní na tak ohromné auto? Úplně v pohodě! Máte totiž k dispozici velký točivý moment a ten hlavně potřebujete. Za celou dobu testu jsem neměl ani jednou pocit, že by mi chyběl výkon. Jízdu vyšší rychlostí na dálnici zvládne bez starostí, dokonce ani hluk od korby není nijak extrémní. Na ní mimochodem můžete naložit přes tunu nákladu, vejde se tam europaleta a jak jinak, můžete ji zakrýt buď roletou, která chrání náklad nejen před deštěm, ale i před nenechavci (nezapomínejte, že nemáte kufr), tak velkou krytou konstrukcí, která ale ničí vizáž pick-upu a já bych ji osobně nebral.

Jedeme do terénu! Nezkoušel jsem žádné extrémy, ono přece jenom, když jezdíte sami, nechcete riskovat zapadnutí někde mimo civilizaci. A když píšu mimo civilizaci, tak tím myslím opravdu hodně daleko od všeho, protože čím větší máte terénní schopnosti, tím dále pro vás pojedou, když to náhodou nevyjde. Světlá výška je 23 centimetrů, což je už celkem slušná hodnota, brodivost je 80 cm a upřímně si nedovedu představit, že někde jedu v téměř metrové vodě. Ale je fajn vědět, že auto to zvládne. Moje spodní prádlo ale nejspíše ne. Vyrazil jsem do mého oblíbeného bahna a pokud se dodrží základní pravidlo, že se nesmí ztrácet rychlost a hlavně nezastavovat, tak vlastně neexistují omezení. Zvláště, když máte tak super terénní pneumatiky, jaké jsem měl já. Díky tomu si Fordu vážím, nenabídli nějakou leštěnku v nejvyšší výbavě na silničních pneumatikách, ale verzi, která nemá ani vyhřívané sedačky, natož automat, ale má špéru a pořádné gumy. Trochu jen zamrzela bílá barva, asi tušíte, jak dopadla při prvním náznaku bahna. No na druhou stranu, kdo by chtěl mít pracovní stroj naleštěný? Trocha toho bahna přijde vhod, auto pak budí ještě větší respekt a vám ta ochranná vrstva poskytuje bezpečí před obouchání dveřmi lidí parkujících vedle. On se totiž k tomu autu nikdo raději ani nepřiblíží.

Ford Ranger byl navzdory nízké výbavě prostě skvělý. Řadím ho na nejvyšší příčku pick-upů, které jsem zatím testoval. Nejslabší motor 2.2 TDCi se 160 koňmi, manuál a bílá barva? Velice příjemná kombinace a lék na dnešní uspěchanou dobu!