Test Ford Kuga 2.5 Duratec Hybrid 2020: Když máte kde nabíjet
Že je plug-in hybridní verze auta dražší, je známá věc. U Kugy je to o nějakých 240 tisíc oproti silnější benzínové variantě. Co vám tedy tato moderní technologie, kromě menšího kufru, přinese?
Nová Kuga navazuje na design nové Pumy – auta jsou si dost podobná, jak zvenčí, tak zevnitř. Kuga je samozřejmě větší a ačkoliv baterie ubraly pár litrů, kufr má stále slušných 581 litrů a po sklopení zadních opěradel 1530 litrů. Zadní lavice se dá navíc posouvat, takže s velikostí kufru si můžete celkem vyhrát. Co mě jen trochu mrzelo, tak pod podlahou není žádné dostatečně veliké místo pro uložení kabelů, které tak máte buď nevzhledně pohozené v kufru, nebo omotané kolem rezervy.
Pokud jsou zadní sedačky v poloze, kdy má člověk nejvíce místa, může si dát téměř nohu přes nohu. Opěradlo se dá navíc sklopit, takže vzadu se cestuje opravdu pohodlně bez ohledu na výšku pasažéra. Co mě ale překvapilo, tak když jsem část zadní lavice posunul dopředu, stále jsem měl plno místa na nohy. A zároveň opravdu velký kufr. Takže auto pro rodinu jako dělané!
Přední sedačky postrádají boční vedení, což jsem možná trochu u výbavy ST-Line X očekával, ale nedá se nic dělat. Název výbavy, velká kola a sportovní podvozek ale stejně z Kugy sportovní auto nedělají. Je pevnější, vypadá lépe, ale sporťák to není, takže boční vedení zase tak moc nepotřebujete. Pokud bych si já vybíral, jakou verzi zvolím, rozhodnutí by padlo na Titanium. Obsahuje vše důležité, má menší kola a nemá sportovní podvozek. Vzhledem k tomu, že ani ST-Line X nebyla nepohodlná, jen trochu tvrdší, troufám si tvrdit, že Titanium bude naprosto komfortní.
Řízení vždy byla silná stránka Fordu. A tady tomu není jinak. Mě překvapilo, že se zatáčí příjemněji, než s Pumou. Přitom od Pumy bych čekal více sportovnosti, ale ta měla více přeposilované řízení. U Kugy je tak akorát. Auto krásně reaguje na pohyby volantu a ano, i s takovým autem se můžete trochu bavit na okreskách.
V příplatcích bych ušetřil za jednu věc – konkrétně za audiosytém B&O. Ne, že by snad hrál špatně, jen mi přišlo, že výplně dveří nedosahují kvalit reproduktorů a tak se při vyšších hlasitostech ozval nějaký pazvuk. Pokud ale zvolíte výbavu ST-Line X (případně Titanium X), tak tento audiosystém dostanete automaticky. Hraje opravdu moc dobře, jen pozor na hlubší basy a vyšší hlasitosti. Mohl to být ale jen problém zkoušeného auta.
Samostatný odstavec si zaslouží světla. Ta se totiž nejen vyhýbají, natáčejí a samozřejmě automaticky aktivuji, ale dokáží se natáčet v předstihu! Jak to funguje? Pokud jsou na silnici čáry, tak je auto vidí a světla natočí do zatáčky už předem. A je to super. Opravdu to funguje skvěle a vy přesně vidíte co vás čeká. Pokud čáry nejsou, natáčí se dle natočení volantu.
Světla jsou inteligentní, tempomat je také inteligentní. Ale s tím jsem si úplně nerozuměl, takže jsem jeho chytrou část nepoužíval a využíval jsem ho jen jako povedený adaptivní tempomat. Chytrá funkce totiž automaticky přebírá rychlost dle aktuálních limitů. Ale začne tu rychlost přebírat až za značkou, stane se tak tedy, že do obce vjedete přes 90 a až pak auto začne brzdit. Můžete si nastavit i toleranci, což je super, jen bych to chtělo reakce v předstihu, případně ruční potvrzování změn (a ty ideálně vědět v předstihu).
Nebyl jsem úplně nadšený z displeje infotainmentu. Ten má sice opravdu krásné rozlišení, ale už trochu zastaralou grafiku a malou úhlopříčku. Navíc je natočený do prostoru a ne k řidiči. To však systém vynahrazuje jednou super funkcí, kterou překvapivě nemají ani násobně dražší auta – pokyny z navigace při využití Android Auto se zobrazují jak na displeji před řidičem, tak na head-up displeji. Takže vlastně ten uprostřed zase tak moc nepotřebujete a můžete mít na něm něco jiného, než navigaci.
Takže co nám ten plug-in hybrid přinese? Rozhodně výkon. A hodně příjemný výkon. Nejvýkonnější benzínová Kuga nabídne 150 koní, plug-in rovnou 225. Pohonné ústrojí kombinuje benzínový dvouapůllitr a elektromotor. Jelikož jsou koně podpořené elektřinou, je tah příjemně lineární a předjíždění je opravdu radost. Na údaji se zrychlením z nuly na sto to tak poznat není, to je 9,2 sekundy, což je ovlivněno i hmotností, která je u této verze samozřejmě vyšší, konkrétně o nemalých 300 kilogramů oproti benzínové verzi 1.5 EcoBoost 110 kW. Ale pokud i na nesportovní režim přidáte plyn, ani s naloženým autem nebudete mít problém předjet peloton cyklistů.
No a pak samozřejmě spotřebu a jízdu čistě na elektřinu. Na tu ujedete okolo 60 kilometrů bez nějaké velké snahy o úspornou jízdu. Pokud vyrazíte z domu za Prahou do práce v hlavním městě, cestou postojíte v koloně, cestou zpátky vás potká to samé, budete mít spotřebu benzínu nulovou. Doma jen auto připojíte k nabíječce a příští den můžete vyrazit zase. Přitom právě toto popojíždění je pro auto se spalovacím motorem to nejméně výhodné.
Možná ale budete potřebovat předjet, napojit se na dálnici (mimochodem čistě na elektřinu můžete jet až 130 km/h), nebo si prostě jen užít ten výkon. Já v takovém případě měl spotřebu okolo dvou litrů na sto. To je samozřejmě výborná hodnota. Výrobce udává 1,2 litru, ale tam záleží na každém nastartování benzínového motoru.
Může ale nastat situace, kdy se baterie vybije. Vy pak máte vlastně klasický hybrid, který je ale těžký díky velkým bateriím. A to je často kámen úrazu. Některé plug-in hybridy fungují skvěle, dokud mají nabito. Jakmile ale ne, spotřeba stoupá k deseti litrům ani nevíte jak. U Kugy je to jinak. Když jsem měl úplně vybito, průměrná spotřeba byla okolo pěti litrů na sto. Což je podle mě paráda.
Můj dlouhodobý průměr, a bez mučení přiznávám, že jsem skoro nenabíjel, protože nemám kde, byl 4,3 l/100 km.
S nabíjením je to u plug-in hybridu stejné, jako u elektromobilu – platí zde pravidlo, že když auto stojí, mělo by se nabíjet. Jelikož auta většinu času stojí, je to ideálně využitý čas a vy pak máte vždy nabito. U plug-in hybridu to ale není tak nezbytné, jelikož můžete vyrazit i s prázdnou baterií. Tu mimochodem můžete dobít i během jízdy, což je moc příjemná vlastnost, pokud například jedete po dálnici do velkého města. Na dálnici zapnete režim dobíjení, spotřeba se zvýší jen nepatrně, ale ve městě už máte nabito a jedete vlastně zadarmo. Ve výsledku se to rozhodně vyplatí.
Jak to tak bývá, nabíjení trvá dlouho. Může probíhat buď z klasické zásuvky na 230 V, nebo z dobíjecí stanice, případně wallboxu. I v tom nejrychlejším případě to trvá 3,5 hodiny, což není úplně málo. Takové auto je tedy vhodné pro někoho, kdo má kde doma nabíjet a využije tak maximálně jeho výhodu.
Příjemné je spojení s eCVT převodovkou, která umí i měnit virtuální převodové stupně a má tak přirozený projev, žádné hučení vysokých otáček při každé akceleraci. Mimochodem – motor má celkem příjemný zvuk! Ten vychází ze dvou koncovek a je až lehce sportovní.
Ford Kuga je tedy hodně povedené auto, kterému plug-in hybridní pohon sluší. No dobrá, ne doslova, protože na pohled ho nepoznáte, ale co se týká funkčnosti, tak je super. Ale i když zvolíte Kugu s konvenčním pohonem, získáte velké auto s výborným řízením, pohodlným podvozkem, zábavným řízením a moderním vzhledem. Zvláště v nějaké veselé barvě vypadá opravdu moc dobře.