Test Dacia Duster 1.5 dCi 4×4 2018: Hodně muziky za málo peněz! (+VIDEO)
Dostatek prostoru, výborná světlá výška, ověřená technika a pohon všech kol. S novou generací přišel i nový vzhled, který se však stále drží původní vizáže. A to je vlastně dobře. Jak nová Dacia Duster funguje s naftovou jednapětkou?
Dacia Duster byla vždy mým oblíbeným autem. Již od první generace toho nabízela hodně a relativně za málo. V první generaci bylo pár ergonomických přešlapů, které se ale v té současné už neopakují. Nová generace možná vypadá hodně podobně, každý díl je ale nový. A interiér je nový na první pohled, což mu velice prospělo.
Duster můžete pořídit od necelých 260 tisíc. Ale pozor, s žádným motorem 0.9 a podobně, ale s 1.6 SCe, který má výkon 114 koní! A to je za takový kus auta parádní cena. Pokud ale chcete pohon všech kol, dostanete se na 422 tisíc. Za to však získáte vyšší výbavu a naftový motor 1.5 dCi s výkonem 109 koní, který jsem měl i já v testu. Otázkou pak je, jestli se nevyplatí připlatit 27 tisíc a nepořídit rovnou nejvyšší výbavu. Pokud Dustera napěchujete výbavou až po střechu, nepřekročíte hranici půl milionu korun. A to je prostě dobrá nabídka!
Jen prosím ušetřete za přední parkovací senzory. V testovaném autě se náhodně zapínaly, což znamená neuvěřitelně otravný zvuk, který jde sice vypnout, ale za chvíli se ozve znovu. To však může být jen vadou nějakého čidla. To hlavní, proč myslím, že za ně máte ušetřit, je kamerový systém. Duster, a to je opravdu parádička, nabízí kamery kolem celého auta, takže vidíte i na přední kola, jak jsou daleko od obrubníku nebo pařezu. No ale hlavně nabízí i přední pohled, takže senzory nepotřebujete, vidíte vše na obrazovce.
Potřebu pohonu všech kol si však rozmyslete. Dá vám jistotu na zasněžených silnicích a při dojíždění na chatu, ke které nevede zrovna hezká cesta. Já však za dobu testu zjistil, že jsem většinu času jezdil jen s poháněnou přední nápravou. U čtyřkolky si totiž můžete zvolit, jestli budou poháněná jen přední kola, nebo jestli systém bude automaticky připojovat zadní nápravu. Také máte možnost pevného rozdělení výkonu mezi obě nápravy.
Pokud tedy Dustera budete pořizovat spíše do města, s občasným výletem mimo silnici, vystačíte si s vysokým podvozkem a předním pohonem. Pokud však občas vyjedete do bahna, pohon všech kol oceníte. Já jel například krmit zvěř. Cesta vedla přes rozbahněné pole, ale jinudy to nešlo. Měl jsem s sebou raději Ladu Nivu, kdyby bylo nejhůř. Ale nebylo. Dokonce si Duster s terénem poradil lehčeji, než Niva. A to je hodně dobrý výsledek!
Nový Duster vypadá k světu. Zvláště v této testované zlaté barvě. Přední LED denní svícení a maska vypadají moderně, celý předek jako celek zase vypadá opravdu hodně mohutně. Zadní část dostala nově o hodně hezčí světla, než byla ta původní. Z kufru ukrojí velkou část plnohodnotná rezerva. Když však prorazíte někde v noci uprostřed lesa kolo, rozhodně nebudete nikomu vyčítat, že se vám do kufru vejde méně nákupu a budete vděční, že jen přehodíte kolo a mizíte před krvelačnými srnkami.
Jak už jsem nakousl, interiér je parádní. V testované nejvyšší výbavě jsem měl dokonce navigaci s velkým displejem, který má však stále celkem široké rámečky, které působí, že by mohl být ještě větší. Velmi praktické jsou tři kruhové výdechy uprostřed palubní desky – středový může foukat doprostřed auta a boční si nastavíte na sebe. Tři jsou prostě více než dva. S výdechy koresponduje i ovládání klimatizace, které vypadá vážně dobře. A hlavně skvěle funguje! Možná si řeknete, vždyť je to jen klimatizace, ta vždy funguje. Ale není to tak. Zažil jsem různé klimatizace, některé chladí pomalu, některé vlastně neustále topí, některé zase nechtějí pořádně foukat… to tady neplatí. Nastavíte stupně a nemusíte se o nic starat. Když automatická, tak automatická!
Motor 1.5 dCi se nabízí ve dvou variantách, v slabší s 90 koňmi a v silnější se 109. Ani ta silnější není žádný trhač asfaltu. Ale to asi nikdo nečeká. Každopádně mi přijde jako lepší volba oproti slabší variantě. Nabízí dostatečné množství výkonu a skvělou spotřebu. Ta se za dobu mého testování pohybovala kolem 5,5 l/100 km. A to je výtečná hodnota, vzhledem ke stylu, jakým bylo auto provozováno. Nádrž vám tak vystačí opravdu na hodně kilometrů. Benzinová alternativa je jen jedna, konkrétně motor 1.6 SCe s výkonem 114 koní.
Je mi jasné, že plno lidí si Dustera nekoupí kvůli tomu, že je to Dacia. A sousedi a známí by na vás koukali divně. Já to chápu, může to tak být. Ale podle mě to nemá úplně opodstatnění. Třeba interiér nenabízí kůži a dřevo, ale je dobře zpracovaný a naprosto tichý. Na zadních sedačkách je dostatek místa, ačkoli sedáky jsou na můj vkus dost měkké. Audio nehraje jak high-end aparatura, ale alespoň nic nedrnčí při vyšších basech. Je to auto pro člověka, který netrpí předsudky a už je trochu nad věcí.
To, že je nový Duster populární auto, dokazuje i množství pohledů, které na něj směřovaly. A to jak v Praze, tak na venkově. Na jednom parkovišti jsem dokonce absolvoval asi dvacetiminutový rozhovor s paní, která má dva roky starého Dustera a zajímala se, jestli se vyplatí pořídit nového. S původním však byla naprosto spokojená. Měla benzinovou verzi s pohonem předních kol. Tedy asi tu nejvíce typickou kombinaci.
Dacia Duster by se dala shrnout jednoduchým konstatováním – dává smysl. A víte co? Já to i tím shrnu. Prostě dává smysl. Pořádný kus auta, které je v terénu schopné, vypadá dobře a interiér působí moderně, za málo peněz.