Test BMW M4 Competition Cabrio

Jakkoliv pitomý se může zdát nápad zkoušet kabriolet v zimě, já se do toho pustil. A aby to nebylo jen o jízdě bez střechy, zároveň mělo auto přes 500 koní. Ano, BMW M4 Competition.

Je ale nutno dodat, že těch 510 koní se na silnici přenášelo pomocí všech kol a dost pomáhaly kvalitní zimní pneumatiky. Možná jste se teď zarazili – model M a pohon všech kol? Tady je něco špatně! Nebojte, vše je v pořádku. Pohon všech kol je pro sraby, jako jsem já. Pro puristy je tu možnost přepnutí jen na zadní pohon a je to. A nebo zlatá střední cesta, tedy preference zadní nápravy, kdy vás ta přední ale pořád trochu jistí. Dalo by se říct, že si každý najde to své. 

Nová řada 4 je na první pohled snadno odlišitelná od té předchozí. A ano, je trochu kontroverzní. Když jsem ji napoprvé viděl, nebyl jsem si úplně jistý, zda se mi líbí. Při pohledu naživo už jsem si byl celkem jistý, že se mi nová přední část líbí. A při pohledu na toto konkrétní auto v krásné zelená barvě jsem si byl úplně jistý. Omlouvám se tedy všem odpůrcům bobříků, ale tohle auto se mi fakt líbí.

Jak je samotné auto netradiční, i tento text bude trochu jiný. M4 je totiž o pocitech, takže se chci zaměřit na ně. První pocit v zimě se staženou střechou je zima. Což se dá tak trochu očekávat. Vyzkoušel jsem ale, že okolo nuly to ještě není tak hrozné. O váš teplotní komfort se totiž stará v první řadě dobrá aerodynamika, kdy stačí zatáhnout okna a jste celkem v bezvětří. A pak také vyhřívaný volant, sedačky, účinné topení, které fouká na vás a skvělé výdechy teplého vzduchu na krk. Zde jen malá poznámka – předchozí generace je měla účinnější. 

I v předchozí generaci jsem jezdil s kabrioletem. Nebylo to tedy M, ale zase auto mělo unikátní barvu, která vypadala jako základní červená, ale byla za tučný příplatek. Vznikla tak úsměvná situace, kdy jsem byl na čerpací stanici osloven majitelem jiného téměř nového BMW v červené barvě, že je to hrozné, jak je ta barva nekvalitní, že jeho má už tak brzo jiný odstín. Vysvětlení ho uklidnilo. Ale zpět k mrazivé jízdě v M4. 

Ona vlastně ale mrazivá nebyla. V autě je navíc geniálně ukrytá větrná clona. Ta je tak ukrytá, že když jsem se ptal novinářů, kteří měli auto dříve, tak ti na ni za celou dobu nepřišli. I já si musel napsat o radu do BMW a tímto jim děkuji! Je totiž ukrytá za zadní sedačkou. Ta se dá sklopit a vznikne celkem dlouhý otvor do kufru. A přímo v něm je tato clona, kterou můžete vyndat a nasadit. Její efekt možná bude v létě na dálnici, já ji moc nevyužil, bude to znít povrchně, ale auto se mi s ní méně líbilo a ve vyšších rychlostech byla v autě stejně zima, tak to bylo vlastně jedno. 

Další z pocitů je radost. Stačí nastartovat, kdy motor nahodí drsný chraplák, který navíc přes plátěnou střechu dobře slyšíte. Což je mimochodem novinka, předchozí generace měla plechovou střechu. Plátěná je o 40 procent lehčí a když ji v zimě umyjete, tak celá zamrzne a vydává děsivé zvuky. Věřte mi, vyzkoušeno. Musel jsem pak na roztátí do garáže. 

Je jedno, jestli jedete s nataženou, nebo se staženou střechou. Motor vždy krásně slyšíte a jízda je úžasný zážitek. Protože 510 koní přenášených přes všechna kola je prostě dechberoucí. Osobně jsem neměl nikdy moc pochopení pro sportovní kabriolety. Buď chci jet sportovně a pak mám střechu nahoře a zbytečná kila navíc a chybějící tuhost karoserie, nebo chci stáhnout střechu, kochat se a plout v klidu krajinou. Tohle auto mi ukázalo, že tyto dva světy jde spojit. Kdo říká, že se nemůžete kochat a přitom si užívat rychlou jízdu? Mně se to dařilo i přes ne úplně příznivé podmínky. Alespoň jsem se nespálil. 

Udávané zrychlení na stovku je 3,7 sekundy. Ale známe ty údaje, se zrychlením to tak horké není, ale se spotřebou jsou výrobci často trochu kreativní. Zde nesedělo ani zrychlení. Naměřil jsem ještě méně! Pocitově to není tak nepříjemné, jako v nové i4 M50, je to ale děsivě rychlé. A navíc neustálé, pokud dáte plný plyn ve 130, tak než řeknete BMW M4 Competition, jedete 200. 

Spotřeba? Dobrá, není to nějakých udávaných 10 litrů. Možná by mohlo být, ale kdo by o to stál. Do patnácti se ale vejdete. Myslím tím dlouhodobější spotřebu. 

Tohle auto je prostě skvělé. Slova chvály si zaslouží vše. Za mě super vzhled, plátěná střecha mu také pomáhá, oranžový interiér (cihlový) v testovaném kousku je sympatický úlet, motor je naprostý skvost, ze zvuku vám vstávají chlupy kdekoliv, podvozek je překvapivě poddajný a pokud přepnete na komfortní režim, můžete v klidu zdolávat velké vzdálenosti. Jasně, auto je ve vyšších rychlostech hlučnější a se základní cenou 1,9 milionu není zrovna levné, ale… tohle auto si nekupujete z racionálních důvodů. Závidím každému, kdo si ho může koupit a udělá to. 

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.