Test BMW M2 Competition 2019: Je tak skvělé, jak si myslíte (+VIDEO)

Možná není strategické začít zhodnocením, ale nějak si nemůžu pomoct. BMW M2 Competition je vynikající a jedná se o jedno z nejlepších aut, kterými jsem za poslední dobu jel. Nebo za delší dobu. Nebo za život?

V následujících řádcích se pokusím ale vysvětlit, proč je tak skvělé. Má to pár naprosto jednoduchých důvodů – má skvělou koncepci, kdy je motor vpředu a poháněná zadní náprava. Motor je šestiválec, kterému pomáhají dvě turba a jeho výkon je nějakých 410 koní. Znovu připomínám, že je poháněná zadní náprava. 410 koní. 

Můžete ho mít i s manuálem. A ušetříte nemalé peníze! Já jsem ale velký příznivce automatů, prostě se pak mohu více soustředit na jízdu a optimální stopu, než na optimální převodový stupeň. A tady je automat fantastický. Můžete si nastavit rychlost (a tvrdost) řazení, pokud zvolíte sportovní, tak každé přeřazení pod plynem rozhodně pocítíte. A to přesně chcete. 

Adaptivní podvozek tu nehledejte. A přehnané pohodlí také ne. Ale… tohle je M2. Nikdo nečeká dálniční kočár. O to více pak dokáže překvapit, že když se vydáte na dálnici, auto ani vy nijak netrpí. Hlučnost je trošku vyšší, ale zapnout tempomat na 130 km/h a vyrazit někam daleko není vůbec žádný problém.  Když jsem u té praktické stránky BMW M2, tak něco ke kufru – ten je slušně veliký a vejde se do něj více, než pár věcí na krátký výlet. Na zadní sedačky se nastupuje trochu hůře, ale jakmile se tam dostanete, překvapí vás, kolik místa máte před koleny. I na šířku to ujde. Ale nad hlavou máte zhruba tak mínus dva centimetry místa. Prostě ho moc není, alespoň pokud měříte 184 centimetrů, jako já. Ale sám za sebe jsem si celkem pohodlně sedl, tedy na délku. 

Vzadu nemáte ani odkládací kapsy ve dveřích, máte tu ale k dispozici loketní opěrku. Ta podle mě neslouží až tak ke komfortu cestování, ale spíše k lepšímu se udržení na svém místě v zatáčkách. 

Protože zatáčky… to je ono! Ze svého amatérského pohledu musím uznat, že jsem si na M2 Competition musel chvíli zvykat. Trochu jsem se ji bál. A to je myslím správný přístup. Brát ji s přiměřeným respektem. Pomalu zjišťovat, co umí. A že toho umí! Musíte ale stále počítat s množstvím výkonu a pohonem zadních kol. Pokud vám v zatáčce na nerovnosti odskočí zadní kolo, a vy zrovna přidáváte plyn, už jedete trošku bokem. Pokud je v zatáčce vlhko a vy trochu přidáte plyn – zase. Pokud je zatáčka dokonale suchá a vy více přidáte plyn… tak je to tu zas. Nejdříve vás to může trochu děsit. Pak ale zjistíte, že je to naprosto předvídatelné. A začnete si to užívat. 

Dlouho jsem nezažil auto, u kterého bych tak přesně věděl, co kdy udělá. Pokud je stabilizace zapnutá, tak nějaké hrátky s rozhozeným zadkem rychle utne. To je naprosto v pořádku, existuje také třeba sníh a ne vždy potřebujete jezdit bokem. To však ale můžete, pokud stabilizaci jen omezíte. Osobně mi rozdíl mezi omezenou a zapnutou stabilizací přišel snad jen v tom, že v omezeném režimu občas zabliká kontrolka, že o tom, co děláte, ví. Ale nechá vás. Nutno ale přiznat, že jsem žádné limity nezkoušel. Proč? Protože jezdím tak, jak si věřím. A v běžném provozu. A kola stojí 170 tisíc. Ano, jdeme na ceny. 

Základní cena je 1 688 700 Kč. Za verzi Competition Coupé. Klasickou M2 si dnes již nepořídíte, paradoxně za to mohou emise. Tato silnější verze používá totiž stejný, jen trošku podladěný motor, jako M3 a M4. A ten emise splňuje. Testované auto stálo se základními příplatky a předplaceným servisem na pět let 2 052 132 Kč. Nejdražší příplatek byla M dvouspojková převodovka “Drivelogic” za 105 690. 

Pokud jste však viděli fotky, nebo video, tak víte, že auto nebylo tak úplně tovární. Mělo pár příplatkových prvků. Konkrétně Přední splitter M Performance za 39 tisíc, Zadní spoiler za 85 tisíc, devatenáctipalcová kovaná kola s pneumatikami Michelin Pilot Sport Cup 2 za 167 tisíc. A pak už jen karbonová postranní křidélka za 29 tisíc a koncovky výfuku z karbonu a titanu za 38 tisíc. 

Výfuk má překvapivě nenásilný zvuk. Nebo jak to popsat. Když auto vidíte, očekáváte možná trochu víc. Neříkám, že zvuk člověka zklame, není to však žádný šílený řev ani na sportovní režim, který je trochu hlasitější. 

Vím, že příplatky nejsou za málo peněz. A i bez nich vypadá M2 skvěle. Ale… řekněte upřímně – nevypadá takhle vybavená, navíc v černé barvě, opravdu parádně bad-ass? To auto není vlastně ani tak zlé, jak vypadá. Dokáže být jako beránek, nebo jako ultimativní zatáčkový stroj. Volba je jen na vás. 

Takže ano, je to skvělé auto. Byl jsem z něj nadšený. Tankování 98 oktanového benzínu jsem si vyloženě užíval, protože jsem toho z něj dostal hodně. A spotřeba? Okolo 10 litrů na sto, což je podle mě super. Jsem moc rád, že jsem měl možnost tohle auto vyzkoušet. Takhle si já osobně představuji BMW M. Pravé emko. 

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.