Skutečný nájezd není jen zbytečné číslo. Napoví o stavu skrytých částí auta

Často se můžeme setkat s názorem, že nezáleží na tom, kolik kilometrů je na tachometru, že důležitý je skutečný stav auta. S tím lze naprosto souhlasit, ale i tak je skutečný nájezd důležitý. Není to totiž jen číslo. 

Zatímco u stáří vozu není tak snadné podvádět, s kilometry je to snazší. Občas to dokonce vypadá, že téměř všechna naftová auta za svůj život najedou maximálně 140 tisíc kilometrů a pak je majitelé prodávají. Neříkám, že to tak nemůže být. Určitě může a pevně věřím, že aut s poctivými kilometry je většina. Sto procent to ale určitě nebude. 

Stejně jako u lidí, kde se říká, že věk je jen číslo, to ani u aut s kilometry neplatí. U lidí se s vyšším věkem také projevuje opotřebení. Klouby už nejsou jako za mlada, svaly se déle regenerují, zrak se rozhodně nezlepšuje… U aut zase stárnou věci, které se sice dají vyměnit, ale v určitém množství to nedává smysl. 

V jakém stavu jsou například brzy dokážeme při koupi snadno zkontrolovat. Že jsou ale stářím vysvícená světla jen tak při zkušební jízdě, která probíhá přes den, nezjistíme. Nebo třeba takový posilovač řízení. Ten pracuje pořád. A je rozdíl, jestli pracoval 140 tisíc kilometrů, nebo 350 tisíc. V době koupě může fungovat skvěle, ale s vyšším nájezdem je mnohem blíže chvíle, kdy se rozhodne přestat sloužit. 

To samé platí i pro různá těsnění, která samozřejmě také nemládnou. Věci, které jsou na první pohled vidět, není problém vyměnit. Ale to jsou většinou drobnosti, které k samotné jízdě nejsou potřeba. Ošoupaný volant a hlavice řadicí páky… to člověk zvládne. Ale třeba takový filtr pevných částic před smrtí, to je větší neštěstí. 

Neříkám, že u auta s poctivým a nízkým nájezdem nemůže nic odejít. Samozřejmě záleží i na servisu a chování předchozího majitele. S větším nájezdem se však opotřebení zvyšuje a proto je důležité, aby ho kupující věděl předem. Proto se s vyšším nájezdem snižuje cena – protože se dají očekávat větší investice. 

Rada na závěr? Asi jen to stokrát opakované, ať lidé kupují auta z důvěryhodných zdrojů a s jasnou historií. Třeba taková auta z operativních leasingů nejsou špatná volba. Člověk má jistotu, že kilometry sedí a že auto bylo poctivě servisováno, jelikož muselo být.

U předváděcích vozidel je to trochu horší, ta sice mají menší nájezd a slušnou cenu, otázka však je, jak se s nimi jezdilo. Pokud za den absolvují osm zkušebních jízd po půlhodině, kdy zákazník zkouší, co auto dovede, tak to není ideální jízdní režim. Ale to rozeberu třeba zase někdy příště.

Foto: PxHere