Škoda Karoq 2,0 TDI 110 kW DSG 4×4 Sportline: Pro mě ideální SUV od Škody

O sportovnosti u SUV si můžete myslet svoje. Navíc, když má pod kapotou naftový motor. Zde ale tato výbava přinesla i jeden pro mě nečekaně příjemný prvek. 

Ne, Tome, nemůžeš celý článek udělat o tom, že ty sedačky jsou super. Já vím, překvapilo tě to. Jsou super. Ale ne! To auto má i jiné vlastnosti. Dobré i horší. Takže ano, o sedačkách napíšeš, ve videu o nich mluvíš dost, ale zaměř se i na zbytek, jo? Tak jo…

Škoda Karoq prošla modernizací, která je sice velice drobná, ale viditelná na první pohled. Když se totiž změní tak výrazná věc, jako světla, tak si toho člověk zkrátka všimne. Copak ta přední, ta se mi líbila i dříve, ale ta zadní… od představení modelu jsem doufal, že si buď zvyknu, nebo přijde facelift. Přišel facelift. S Karoqem jsem dříve najel plno kilometrů, odvezl nás s kamarádem na dovolenou a já byl nadšený ze spotřeby a vzhledu, zelený lak se světlým interiérem byl skvělý. Motor jen základní 2,0 TDI s pohonem předních kol. Na pohodové cestování ale super. 

Nově jsem si k testu vybral vrchol nabídky, tedy výbavu Sportline, kterou je jako jedinou možné kombinovat s motorem 2,0 TSI o výkonu 190 koní a pohonem všech kol. A přesně tento motor jsem v autě neměl. Zvolil jsem pro mě osobně lepší kombinaci naftového dvoulitru se 150 koňmi, automatem a pohonem všech kol. Jasně, název výbavy by mohl napovědět něco o sportu, ale ne, ten tu neočekávejte. Výbava přináší však věc, kterou oceníte neustále – vynikající sedačky. Už je na ně čas, že jo?

Když jsem poprvé otevřel dveře, viděl jsem přední sportovní sedačky a říkal si, že jasně, Sportline, takže budu mít tvrdé sedačky a hlavové opěrky si prostě nevysunu. Pak jsem do nich usedl a dojem byl stále stejný – celkem tvrdé, boční vedení dobré, hlavové opěrky pevné. Jenže pak jsem jel v kuse pár stovek kilometrů a uvědomil si, že jsem takovou pohodu pro svá záda nezažil opravdu dlouho. Většinou mě po čase bolí bedra. Zde vůbec nic. A nebyl to jen můj názor, dlouhé trasy jsem neabsolvoval sám, většinu s přítelkyní, a ta byla také nadšená. Takže pokud si budete říkat, že výbavu Sportline nepotřebujete, že nechcete, aby váš Karoq byl nějak sportovní, tak to promyslete ještě jednou. Sportovní nebude tak jako tak, ale v této výbavě získáte super sedačky. 

Obecně ve výbavě Sportline získáte dost výbavy a vzhledovou odlišnost od standardní verze. Aby také ne, cenou jste už nad milionem. Já v testovaném autě nějaké prvky neměl, takže třeba audiosystém Canton nemohu posoudit, asi nějaký zmatek v modelových ročnících a na mě vyšel neaktuální. Nebo nějaký specifický kousek. Neměl jsem ani hlídání slepého úhlu, panoramatický kamerový systém a třeba adaptivní vedení v jízdním pruhu. Ale dost o tom, co jsem neměl. Měl jsem hlavně motor, podvozek, interiér, matrix světla a sedačky. Jasně, já vím, sedačky už ne. 

Motor 2,0 TDI s výkonem 150 koní je takový starý známý. Funguje zkrátka dobře. Je kultivovaný, když chcete na dálnici držet 160 km/h v levém pruhu, tak s tím nemá žádný problém a navíc i při takovéto jízdě nabídne rozumnou spotřebu. Tu jsem měl 6,7 l/100 km. A je mi naprosto jasné, že by se dala hravě dostat pod 6 litrů. Můžete mít ale za úplně stejné peníze i benzínový dvoulitr, spotřeba bude vyšší, ale projev ještě kultivovanější a výkon o 40 koní vyšší. Výběr je na vás, je super, že tu je možnost volby. 

Podvozek se nese na vlně kompromisu mezi německou tuhostí a komfortem. V tom mu zásadně pomáhá adaptivní podvozek za příplatek 28 tisíc v paketu Drive plus. Rozdíl je vážně znatelný a já časem dospěl k režimu Individual dotaženému k dokonalosti. Tedy komfortní podvozek, sportovní tempomat a světla, normální pohon. Hlavně sportovní tempomat je skvělá věc, protože nemám rád, když předjíždím, přejedu do levého pruhu a čekám a čekám… to v tomto případě nehrozí, reaguje pohotově. 

Interiér nabídne plno odkládacích ploch, dobře umístěné držáky nápojů s geniálním řešením dna, kdy se lahve jednoduše otevírají. Co už tak skvělé není, to je rozměr přihrádky pro bezdrátové nabíjení – pokud máte jablečný telefon ve velikosti Max, tak ho bez obalu budete jen těžko vyndavat a v obalu ho tam ani nedáte, nevejde se. Zamrzela mě taky absence deštníku ve dveřích, který tam může mít i Fabia. Může být ale pod sedačkou, tak alespoň tak. Co mě mrzelo nejvíce, to byla nepřítomnost head-up displeje. U auta za milion si za něj nemůžete ani připlatit. Pochválit musím na druhou stranu vyhřívání čelního skla, které není drátky, jako třeba u Fabie, ale fólií, která není vidět a neruší. 

Matrix světla jsem naštěstí ve výbavě měl. Svítí silně, jak je obecně u Škody zvykem. Mezi dálkovými a potkávacími byla drobná tmavší mezera, nebylo to ale nic, co by mělo zásadní vliv na viditelnost. Reakce vykrývání nebyla z nejrychlejších, nestalo se však, že by na mě někdo blikl. Asi jsem jen přehnaně ohleduplný a dálková světla manuálně vypínám dříve. 

Sedačky pro mě byly velkým překvapením… jo, počkat. Dobře, tak jdu na závěr, tam je ještě zmíním. 

Škoda Karoq je mé oblíbené SUV od mladoboleslavské automobilky. Optimální velikost, dobrý výběr motorizací, možnost pohonu všech kol. S cenou nad milion ve výbavě Sportline se však nejedná o úplně lidovou volbu. Existuje ale výbava Fresh, tedy v době, kdy vzniká tento článek. Ta nabídne Karoq s motorizací 2,0 TDI, s DSG a pohonem všech kol za 849 000 Kč. To je dokonce méně, než stojí v základní výbavě Selection (865 900 Kč). A to nabídne více výbavy. Jen ne ty Sportline sedačky…

Zdroj a foto: Tomáš Devera