Roadtrip do Tater (den 3)

Třetí den opět ve znamení brzkého vstávání, krásné přírody, nádherných výhledů a focení Škody Kodiaq. A jídla, samozřejmě.

Třetí den byl náš poslední. Nic se nemá přehánět a práce nepočká. Za tři dny jsme toho stihli dost, najezdili hodně kilometrů a Škodu Kodiaq vážně důkladně otestovali.

Ráno bylo trochu náročnější, než předchozí, ale vidina kávy na terase s výhledem na zasněžené kopce člověka vyžene z postele. Po snídani už jen check-out a hurá na cesty. První cesta už klasicky na myčku, protože té u tmavě hnědé barvy není nikdy dost, pak ještě tankování a vydat se najít nějaký les na pár posledních fotek a hlavně video.

Podařilo se najít pár hezkých údolí v Tatrách, potůčky a krásné výhledy. Trochu mě znepokojovala myšlenka, že tady medvědi opravdu ještě žijí, bál jsem se, aby nešli za hnědým bráchou, který nás přivezl, naštěstí jsme žádné nepotkali. Jen černé veverky.

Cestou zpět už čistota auta nehrála roli a tak jsem se zodpovědně pustil do druhé možnosti, jak má správně Kodiaq vypadat. Buď naleštěný, nebo totálně od bahna. A bahno mu sluší! Mytí nás ale stejně neminulo, chtěli jsme v civlizaci vypadat civlizovaně. Pak už jen zastavení na oběd (bryndzové halušky, kdo by čekal něco jiného) a hurá domů. Velmi pozitivní zpráva byla, když jsem zjistil, že průměrná spotřeba mimo dálnice při celkem dost svižné jízdě byla 5,2 litrů na 100 km. U Brna se najelo na dálnici a jelo se až do Prahy. Spotřeba stoupla na pořád moc hezkých 5,5 litru.

Za celou cestu jsem opravdu hodně ocenil adaptivní tempomat, který se hodí vlastně úplně všude. Měl jsem ho zapnutý téměř neustále a dobře sloužil. Spolu s asistentem pro jízdu v pruzích je to takový malý autopilot.

Kodiaq budil na Slovensku celkem pozornost, měli jsme systém bodování, kdy za zvídavý pohled byl jeden bod, za ohlédnutí dva body, za důkladné okukování tři body a za přímý dotaz na auto byly čtyři body. Bodů jsme nasbírali opravdu hodně. Za celou cestu jsme nepotkali žádného jiného Kodiaqa, těšil jsem se na pozdravení. Pořád je to dost unikátní auto.

Motor 2.0 TDi se 110 kW je takové příjemné minimum. Auto jede rychle, tiše, dynamika je dostatečná a spotřeba překvapivě nízká. Ale pokud ho budete chtít obsadit 7 lidmi, zvolte raději silnější variantu, která je navíc v Kodiaqovi lepší, než v Tiguanu a Superbu. Ale o tom až v testu.

Takže sbohem Slovensko, tedy spíše na shledanou. Příště vyrazím asi pro změnu na západ. Hned, jak bude auto, se kterým mě to bude bavit, a se kterým mi to automobilka dovolí.