Nenabíjet elektromobil doma nedává moc smysl, prodraží se to

Faktor, že se elektromobil nabije rychle, není pro značnou část majitelů vůbec důležitý. Nevyužívají to, protože se to nevyplatí. Základem je nabíjet doma.

Často čteme údaje o tom, že to a to auto se nabije z nuly na osmdesát procent za 30 minut, 40 minut… pak je u toho často poznámka, že je to při využití silné nabíječky, která poskytne třeba 150 kW. A takových u nás opravdu moc není. Naprostá většina nabídne 50 kW. Ale to není to, o čem chci psát. 

Údaj o tom, jak rychle se auto nabije, je důležitý spíše pro ty, kteří na elektromobil přecházejí z auta se spalovacím motorem. Chtějí mít pocit klidu, že když tankování trvalo pět minut, teď to bude sice více, ale pořád můžou na cestách doplnit energii a jet dál. Při vlastnictví takového auta je to ale spíše nouzová možnost, protože to není úplně levná záležitost. Pokud tedy nenabíjíte jen u nabíječek, kde je to bezplatné, pár takových stále je. To se pak samozřejmě vyplatí.

Od jedné automobilky, která má hodně zkušeností s elektromobily, jsem slyšel, že zákazníci ve Francii si za možnost rychlodobíjení ani nepřiplácejí. Protože jsou to peníze navíc za něco, co stojí další peníze navíc. Že pokud si pořizují elektromobil, mají ho kde doma nabíjet. A to je přesně ono. Mít ho kde nabíjet. 

Pokud budu počítat sazbu na nabíječkách ČEZ, které jsou po celé republice a je jich opravdu hodně, tak při tarifu s názvem “Obchodní cestující” vyjde 1 kWh na 4,5 Kč. Spotřeba průměrného elektromobilu je okolo 18 kWh na 100 km. Samozřejmě tu máme i úspornější a naopak žravější auta, 18 ale beru jako takový střed. A pak vás 100 kilometrů vyjde na 135 korun, pokud byste nabíjeli jen na veřejné dobíjecí stanici. 

To odpovídá spotřebě nějakých 4,5 litru benzínu na sto kilometrů. A třeba v porovnání s pohonem na CNG a LPG, kdy vás kilometr stojí i pod korunu, je to vyloženě nevýhodné. 

Základem je totiž nabíjení doma. Tam si pořídíte wallbox, který některé automobilky dokonce “přidávají” k autu. S poskytovatelem energie domluvíte tarif a pak nabíjíte v době, kdy auto stojí. Což je většina času jeho vlastnictví. Takové dobíjení není nejrychlejší, ale je levné a šetrné k bateriím, kterým rychlodobíjení také dvakrát nesvědčí. 

Od jednoho majitele elektromobilu jsem slyšel zajímavou myšlenku. Pokud mu majitel auta se spalovacím motorem řekne, že by nechtěl čekat na to nabíjení, že to trvá moc dlouho, tak se ho zeptá, zda by využil možnost, kdyby mu v garáži z kohoutku tekl benzín. Sice pomalu, ale za pár haléřů. Jestli by ho takhle doplňoval, nebo raději zajel na benzínku, kde by to měl rychle, ale za mnohem vyšší cenu.