Mazda Power Eco Race je tak trochu jiný závod a já ani letos nevyhrál

Jak lépe vyzkoušet úspornost nových motorů e-Skyactiv X186, než uspořádat soutěž ve spotřebě. Ukázalo se, že tento dvoulitr umí být opravdu úsporný.

Této soutěže jsem se už dříve zúčastnil. Tenkrát to bylo v okolí Brna, počasí bylo špatné a terén kopcovitý. Což je ve výsledku jedno, protože všichni měli stejné podmínky. To jsem měl i velké ambice. Setkání s realitou však bylo celkem kruté a já zdaleka nevyhrál. Nebyl jsem nejhorší, ale k vítězství to bylo daleko. 

Jezdit úsporně mi nedělá problém, často se stává, že u zkoušených aut jezdím s nižší, než udávanou spotřebou. Jenže takové soutěže jsou úplně jiná liga, zapnutá klimatizace a otevřená okna jsou sprostá slova. Důležitá je plynulost, plachtění a ideálně vzduchová kapsa za nějakým kamionem. 

No, chtěl jsem to zkusit. Byla tu možnost, že tentokrát budou jiní účastníci a mně tak vzrostou šance. Ale říkal jsem si, že i když nevyhraju, rád si vyzkouším jízdu na spotřebu s novými motory e-Skyactiv X186. 

Hned při příjezdu přišla krutá rána, když jsem viděl na místě vítěze minulého ročníku. Druhá rána přišla, když jsem nasedl do Mazdy CX-30 s manuálem a svítila na mě spotřeba předchozího jezdce 4,1 l/100 km. Bylo mi jasné, že tohle bude hodně těžké. 

Jezdilo se s třemi auty. Já začínal s CX-30 s manuální převodovkou, dále jsem jel Mazdou 3 s manuálem a pak s CX-30 s automatem. Nestudoval jsem předem nějak detailně, jak má člověk jezdit co nejúsporněji. Jen jsem vypnul klimatizaci, zavřel okna a raději i ztlumil rádio, abych se mohl více soustředit. 

Nevýhoda prvního kola byla ta, že jsem neznal trať. Princip úsporné jízdy je hlavně plynulost. Té se dalo ale složitěji dosáhnout, když jsem nevěděl, kde si mohu dovolit jet jak rychle. Často si lidé myslí, že jízda na spotřebu je hodně pomalá. Nemusí to tak ale být, pokud nasadíte strategii plynulosti, tak naopak některé zatáčky projíždíte rychleji, než normálně. Protože jakmile ztratíte rychlost, musíte ji někde dohnat. A to stojí palivo. 

Strategii jsem tedy měl hlavně plynulost a přiměřenou rychlost, jelikož za nesplnění časového limitu byla penalizace. Stejně jako za překročení rychlosti a třeba nezastavení na stopce. Můj plán byl celkem dobrý, spotřeba krásně klesala, ale narazil jsem na nečekaný problém, konkrétně na soupeře. Startovali jsme minutu po sobě a já ho dojel po pár stovkách metrů. Z toho se dá odvodit, jakou rychlostí jel. Normálně bych ho prostě předjel, jenže to stojí palivo. Tak jsem jel za ním. 

Nebudu to svádět na to, že jsem nemohl jet svým tempem, ale s prvním autem jsem měl spotřebu 4,5 l/100 km. Pro mě to byla skvělá hodnota, ale věděl jsem, že tohle stačit nebude. 

S dalším autem, tedy trojkou s manuálem, jsem měl o něco nižší, konkrétně 4,4 litru. A s CX-30 s automatem zase o něco vyšší, tedy 4,7 litru. Já to beru jako úspěch – motor je benzínový dvoulitr, který nabídne 186 koní. Takže takové spotřeby jsou parádní. Někteří účastníci se ale dostali i pod čtyři litry. 

Je tedy asi jasné, že jsem nevyhrál. Umístil jsem se zhruba uprostřed. Nešlo mi však o vítězství, šlo mi o to, abych zjistil, jak úsporně dokáže tento motor jet. A byl jsem moc mile překvapen! Samozřejmě není problém jet za osm litrů. Ale pokud se budete snažit a stále ještě nebudete brzdou provozu, na šest litrů se dostanete bez problému. A to je příjemná hodnota. 

A mimochodem, vítěz letošního ročníku neměl s takovým jezděním zkušenosti a jeho průměrná spotřeba ze všech tří aut včetně různých penalizací byla 4,1 l/100 km. Mám co dohánět. Pokud by vás zajímalo, s jakou spotřebou skončil poslední jezdec, tak to bylo stále skvělých 5,13 litru.