Mazda CX-30 e-Skyactiv G150 AT: Více pohodlí, méně zábavy
Rozumná velikost, skvělý podvozek a motor, který miluje otáčky. S automatem sice řadit nemusíte, obětujete ale fantastické řazení manuálu.
Je to už dlouho, co jsem měl na test Mazdu CX-30. Tak jsem si říkal, že bude skvělé se zaměřit na novinky. A ono jich moc není. Dalo by se říct, že by je člověk hledal lupou. Nebo v nějaké tiskové zprávě. Tak jsem se zaměřil na to hlavní. Jak jezdí. Je to stále tak zábavné auto?
V názvu motorizace jste si nejspíš všimli písmenka “e”. A už si říkáte, že elektrifikace přišla i sem a svět končí, atmosférické dvoulitry mizí, naděje zhasíná. Tak ne, vážně se nebojte! Tahle elektrifikace je velice lehoučká a v praxi si maximálně tak všimnete toho, že motor zhasíná ještě při jízdě, když zastavujete. Start-stop je tak skvěle nastavený, že ho ani nemáte potřebu vypínat.
Tím se trošku oklikou dostávám k jedné ze tří otravných věcí. Jedna, taková typicky japonská, je ta, že vždy musíte zapínat auto hold. Po každém startu. Vždy. Samozřejmě se vám pak někdy stane, že ho nezapnete, ale počítáte s tím, že zapnutý je… Dále je tu bezdrátové nabíjení, které má velkou výhodu, že nezahřívá telefon! S touto výhodou ale souvisí i nevýhoda, která spočívá v tom, že také téměř nenabíjí. Proto se telefon nezahřívá. A pak věc, kterou prostě nechápu. V autě všude najdete LED osvětlení. I blinkry jsou LED. Jedna jediná věc ne. Denní svícení. Tedy to, co vidíte (tedy vaše okolí) nejčastěji. Že jsem to takto měl kdysi v nízké výbavě CX-30, to jsem pochopil. Že to tak bude i v nejdražší, to už jsem byl trošku smutný.
Víte, co je skvělé? Že se všechny mínusy vešly do jednoho odstavce. A teď to pozitivní. Tohle auto stále naprosto skvěle jezdí! Podvozek funguje tak, že máte pocit, že přes nerovnosti na silnici někdo položil vrstvu sametu. Víte o nich, ale jsou hezky jemné. V zatáčkách pomůže jak dobré řízení, podvozek, tak G-Vectoring, který do zatáčky ubere trošku točivého momentu. Je to detail, ale fakt to pomáhá.
Z auta samotného máte pocit, že je to kus auta. Ne úplně pocit luxusu, ale pocit kvality. To nemusí být vždy to samé. Tady slyšíte pevný zvuk při zavření dveří, cítíte jasné kliknutí když otočným ovladačem měníte teplotu, máte před sebou stále ještě mechanický otáčkoměr… zároveň ale nemáte pocit, že se do auta musíte přezouvat. Je to typ auta, do kterého zkrátka nasednete a víte, že se na něj můžete spolehnout. A že vás bude jízda bavit.
Benzínový atmosférický dvoulitr vyžaduje jednu základní věc. Asi je vám jasné jakou. Otáčky! To pravé se začíná odehrávat nad 4 tisíce. Zvuk a zábava. Proto mě trošku mrzí, že Mazda nedodala pádla pod volantem. Asi si řekli, že když si pořídíte automat, chcete jezdit hlavně pohodlně, ne svižně. Z mého pohledu je to škoda. To je jako když si pořídíte fantastické audio, ale posloucháte tam jen dechovku z FM rádia. Zkrátka nevyužijete potenciál. A motor je pak smutný.
To jsem si odnesl jako hlavní rozdíl mezi testovanými auty. Ačkoliv je dělí několik let, předchozí test najdete zde, tak předtím jsem měl sice nižší výbavu, ale s manuálem. A ten je fantastický. Krátká páka, přesné dráhy, skvělé umístění. To bych chtěl i tady. S automatem to je zkrátka pohodlná jízda. Ale zábavnosti tolik nepřeje. Jasně, jedná se o malé SUV, takže pokud si ho pořídí žena do města, stejně nebude chtít motor točit nad 4 tisíce otáček. V případě, kdy si auto pořizuje muž pro sebe a chce se občas pobavit – ušetřete 60 tisic a jděte do manuálu.
A kolik za to? Základní neakční cena je 694 600 Kč. Auta se ale kupují převážně v akcích, takže pak je cena 627 200 Kč s motorem e-Skyactiv G122. Za testovanou výbavu Homura s testovaným motorem dáte 792 200 Kč. A pak můžete mít to nejvíc, tedy Nagisa e-Skyactiv X186 AT AWD za 911 200 Kč. To už není úplně málo. Já mohu doporučit zlatou střední cestu, tedy e-Skyactiv G150 s manuálem. Výbava je už na vás, doporučuji však tu, která bude mít LED denní svícení.