Kia Sorento 2.2 CRDi: Základní motorizace naprosto stačí

Amerika z Koreje? Zní to možná zvláštně, ale nová Kia Sorento taková trochu je. Pod kapotou sice žádný obří benzín nečekejte, auto je to ale opravdu nepřehlédnutelné. 

Auta, která uvezou sedm lidí, mohou být taková, do který se prostě nějak vejdou. Pak různé dodávky, kam se sice vejdou pohodlně, ale přiznejme si, dodávka prostě není moc sexy auto. A pak tu jsou opravdu velká auta. Takovým autem je nové Sorento. 

Má obří masku, která ještě umocňuje dojem velikosti. Ačkoli to není velikostně ta pravá amerika, která by se u nás ale pořádně ani nevešla na silnici, tak to není moc poznat. Zadní světla jsou vertikální, což je z dnešního pohledu nevídaná věc. Výrobci se snaží dávat horizontální světla, protože ta opticky auto ještě rozšíří. To zde evidentně není potřeba a mně se tento vzhled líbí. Oddělené proužky pro světla a pro blinkry. Je to výrazné a je to originální, toto auto rozhodně poznáte zezadu i v noci. 

Daň za velikost je ta, že i když na auto dáte velká kola, tak jsou v té mase prostě trochu ztracená. A to je i tento případ. Testované auto mělo dvacetipalcová kola, která působila o dost menším dojmem. Vzhledově, na jízdě už byla velikost poznat – s menšími koly by byla určitě ještě pohodlnější a hlavně nejspíš i tišší, rázy od kol byly celkem znatelné. Ale kola dělají auto, takže tuto velikost chápu, základní sedmnáctky musejí vypadat spíše jako dojezdové rezervy. 

O interiéru se ale už nedá říct, že by byl tak působící americky, jako exteriér. Ano, je rozlehlý, protože se prostě jedná o velké auto. Ale naštěstí není nekvalitní, toho jsem se ze začátku trochu bál. Naopak je až moc kvalitní. Sedačku si člověk nastaví přesně, jak potřebuje, výhled z auta je slušný a člověk je naprosto nad věcí, protože to také doslova je. A to je parádně uklidňující pocit, když na svět okolo koukáte z výšky. Nejde pak o rychlost, nejde o sílu, jde o ten pocit, že sedíte ve svém vyvýšeném království a na ostatní účastníky provozu koukáte s nadhledem. A řidiči autobusů jste vlastně v jedné rovině. 

Infotainment je pro automobilku naprosto klasický, po každém startu se aktivuje domovská obrazovka a pokud chcete například přepnout na rádio, musíte tlačítkem vedle displeje, nebo přes displej. Ale po dalším startu uvidíte zase domovskou obrazovku. Při připojení telefonu nastával trochu zmatek při změně jízdních režimů – z Android Auto systém přeskočil na domovskou obrazovku a pak na zobrazení změny režimu. Poté zase v opačném pořadí zpět. 

Když už jsem u jízdních režimů – auto si je pamatuje, což je super! Takže pokud vám vyhovuje eco, jako třeba mně, protože je to příjemně plynulý režim, stačí si ho jednou nastavit a máte ho pořád. Přepínač jízdních režimů má dvě funkce – ano, přepínání jízdních režimů, ale po zmáčknutí změnu režimů do terénu. Ano, pokud máte pohon všech kol, můžete se vydat i mimo silnice. 

Co považuji za velké plus, to je prostor vzadu. A nemyslím pro cestující v druhé řadě, tam je samozřejmě také plno místa, ale i pro cestující v třetí řadě. Jistě, je to trochu kompromisní, ale líbí se mi detaily, jako třeba výdechy ventilace, odkládací místa pro nápoje a třeba i USB porty. Nejedná se jen o nějaká nouzová místa, ale o normálně použitelná místa. A děti cestování tam milují. Zvláště, když je ve výbavě panoramatická střecha a ony tak sedí vlastně v kufru a sledují svět okolo. 

Daň za třetí řadu je logicky velikost kufru při tomto uspořádání. Ta je pouhých 187 litrů. Pokud ale pojedete v pětimístném uspořádání, nabídne 705 litrů. A po sklopení i druhé řady rovných 2011 litrů a to je už pořádná hodnota. Při plném využití kapacity tedy nastane klasický problém, že se do auta sice vejde sedm lidí, ale ne už jejich zavazadla. 

Ve zkoušeném autě byla základní motorizace, což ale není žádné ořezávátko. Vlastně se jedná o největší motor z nabídky, konkrétně o naftový motor 2.2 CRDi, který nabídne 202 koní. Dále můžete mít benzínovou jednašestku o výkonu 230 koní a plug-in hybrid, který nabídne 265 koní. Pro mě osobně je volba jasná – naftový motor. Ten můžete mít jako jediný i v základní výbavě Comfort, kdy vás Sorento vyjde na necelých 1,1 milionu. Benzínový motor se objeví až ve vyšší výbavě a stojí stejně, jako naftový, takže je výběr na vás. Pro někoho je ale hůře stravitelné to, že tak velké auto pohání jednašestka. I když se slušným výkonem. 

Výrobce udává kombinovanou spotřebu 6,5 až 6,8 litru na sto. Takových hodnot jsem tedy nedosáhl, i tak mi ale můj průměr pod osm litrů přišel na tak velké auto skvělý. Výkonu je naprostý dostatek, zvláště, pokud nejezdíte v plném obsazení. Točivý moment 440 Nm hodně pomáhá, stejně jako osmistupňový automat, o kterém vlastně nevíte. Díky tomu auto i na dálnici točí pohodové dva tisíce otáček. 

Kia Sorento je velké auto, které tak nejen vypadá, ale nabídne i tu výhodu, že se do něj opravdu pohodlně vejdete. Ačkoli může působit americky, interier je evropsky kvalitní. Se základní naftovou motorizací dává naprostý smysl a pokud chcete originální auto pro sedm lidí, může to být horký kandidát. Jistě, další sedmimístný mastodont je třeba Ford Explorer, ale ne každému vyhovuje jediná plug-in hybridní motorizace, který má sice výkonu na rozdávání, ale také stojí dvakrát tolik.