BMW 330xd

BMW 330xd skvěle vypadá (v coupe je opravdu nadčasové a líbit se musí snad každému), skvěle jede a nestojí moc peněz. Kde je tedy problém? Zkusil jsem to zjistit.

Vzhled je kapitola sama pro sebe. Na tohle auto je prostě radost koukat, jedno jestli zepředu, z boku, nebo zezadu. Vypadá krásně, malou pihou na kráse mohou být kroužky denního svícení, které rozsvěcují klasické žárovky a svítí tak na můj vkus dost žlutě. Velká kola, M-packet a bezrámové ohromné dveře skvělý dojem podtrhují.

Dveře jsou opravdu extrémně dlouhé, při otevření ale odhalí dvě věci – první je ta, že vám po otevření vždy přijde, že sedíte nalepeni na volantu. Můžete sedět tak daleko, že na pedály nestačíte, díky velkorysosti dveří to ale vypadá, že se tam ani nemůžete vejít. S tím souvisí druhá věc – u tohoto auta dokonale platí, že se do něj usedá jako za kulomet. Přikrčit a mírně zaklonit. S vystupováním je to ještě horší, pokud zaparkujete u obrubníku, tak vaše vystupování přichystá velkolepou show pro kolemjdoucí.

Ne, lhal jsem. Motor je kapitola sama pro sebe! Tak jemný a vyrovnaný chod může nabídnout jen šestiválec. Při přesednutí z TDi se nemůžete divit, že někteří řidiči nevědí, že mají pod kapotou diesel. Záběr je od nízkých otáček, ale nemáte jen klasických 1500 otáček výkonu, můžete točit mnohem více, zvuk je příjemný a rychlost letí prudce vzhůru. Stejně tak i spotřeba.

Nevěřte údajům (jak v dokumentech, tak na počítači), spotřeba není silnou stránkou. Jistě, pojedete za míň než s benzinem, při dnešních cenách paliva je však otázka, jestli radši neokusit ještě vyšší výkon v 330i. Tedy v tomto případě s přídavkem „x“. „X“ je důležité, znamená pohon všech kol. Sice stále s preferencí zadní nápravy, ale ježdění driftem při každém průjezdu kruhového objezdu aplikovat nebudete, pokud nebude lehce namrzlý a vy nepojedete s vypnutou stabilizací.

Ortodoxní srdcař do BMW tedy tohle auto může z tohoto důvodu zavrhnout, já však ne. Nemusíte mít chatu v horách, abyste pohon všech kol využili. Pomoc dokáže i při takové klasické situaci, jako je řazení se z vedlejší silnice. Prostě zařadíte jedničku, šlápnete na plyn, zatočíte a je vám jedno, jestli je mokro a jedete přes přechod. Auto prostě úplně samozřejmě zrychlí a vy se krásně zařadíte. Pak dáte dvojku a zmizíte v dáli. Protože je to tak přirozené a samozřejmé, auto vás touhle jistotou dokáže dokonale uklidnit.

U auta mě překvapilo, že vše funguje stále stejně, jako u nového. I se stejnými odpory. Snad jen podavače pásů zlobily, je to však častá chyba, kterou lze relativně levně vyřešit novou koncovkou podavače (celý podavač stojí přibližně 7000 Kč). I bez podavačů se dá ale žít, zvlášť, pokud nejezdíte jako kurýr, který patnáctkrát za hodinu vystupuje a nastupuje. Nebo nemáte problém se zády. Autorádio hraje skvěle, ačkoli se jedná „jen“ o standartní Professional.

Natáčecí xenony fungují výborně, v některých i současných autech fungují tak, že se natočí tam, kam natočíte volant. Zde však fungují tak, že se natočí jen vnější světlomet, vnitřní svítí stále rovně a vy tak před sebou nevidíte jen tmu. Geniální.

O BMW je takový vtip, že pokud si myslíte, že máte nejzbytečnější práci na světě, uvědomte si, že existují i lidé, kteří instalují blinkry do BMW. Ano, páčka je netradiční (vždy se vrací do původní polohy), je to však spíše plus, na které si zvyknete a jakékoliv jiné řešení vám nepřijde tak přirozené. Chyba evidentně není v technice.

Kde je tedy ten problém? Cena servisu to také nebude, zvláště, pokud oželíte kávu z profesionálního kávovaru v autorizovaném servisu s smíříte se s péčí BMW nadšenců v neautorizovaném servise. Vyvstává tedy otázka. Koupit novou Fabii, nebo takové BMW? Je to těžké rozhodnutí, ale buďme rádi, že ho máme. Volba je na vás.