Test Range Rover Sport TDV6 2014: Angličan do pohody i nepohody

Jaký je Range Rover Sport z roku 2014 se základní naftovou motorizací po sto tisících kilometrech? Na to jsem byl zvědavý, tak jsem si ho půjčil.

V první řadě bych měl poděkovat Autosalonu Klokočka, ze kterého jsem tento kus Anglie na čtyřech kolech měl půjčený. Díky moc!

Range Rover Sport možná není tak velký a drahý, jako Range Rover. Ani není tak racionální, jako Land Rover Discovery. Ale je krásný, mohutný a luxusní. V testované zlaté barvě vypadá opravdu moc hezky, podpis denního svícení je nezaměnitelný. Osobně se mi moc líbí tenká svítící oranžová linka v předních světlech. Na první pohled možná ne každý pozná, zda se jedná o Sport, nebo o větší Range Rover. Vadí to ale něčemu? Podle mě vůbec ne. 

Zezadu je rozdíl jasnější, minimálně díky nápisu Sport za patých dveřích. Zadní světla mají také typický světelný podpis. A samozřejmě jsou LED, i v roce 2014 to pro takové auto byla samozřejmost. 

Při pohledu na hodnotu velikosti kufr člověk může očekávat větší prostor. Je to ale dáno tím, že ačkoli je to necelých 800 litrů, tak ne pomocí techniky měření VDA, ale podle opravdových litrů tekutiny. Dle VDA by bylo číslo výrazně nižší. I tak se ale nedá říct, že by kufr byl nějak malý. Jeho osvětlení je výborně vyřešeno – v zadní části kufru je silné LED světlo a v pátých dveřích další dvě. Což se dá využít i tak, že pod dveřmi od kufru můžete pohodlně stát, chránit se před deštěm a máte k tomu i dost světla. 

Zadní sedačky nabídnou sice hodně prostoru, ale ne až tolik, kolik by člověk možná na první pohled očekával. To neznamená, že by dospělý člověk něčím někam narážel, to rozhodně ne. Jen ho není úplný nadbytek. Díky absenci bočního vedení a kluzké kůži to vzadu na nějakou ostřejší jízdu není, člověk by putoval po celé lavici. Ale ono obecně tohle auto není o ostré jízdě. Vůbec ne. 

Primární je pohodlí. Pohodlí a luxus. Vředu se posadíte do luxusních křesel, okolo vás jen samé kvalitní materiály a podvozek, který se klidně pohupuje. Čím rychleji jedete, tím lépe. Ve městě to ještě není úplně ono, ale stačí zvýšit rychlost nad 70 km/h a už vás začíná hýčkat. Na dálnici je to úplná pohoda. 

Interiér a celkové nastavení auta působí tak, že jste uvnitř ve svém světě. Tomu pomáhají i dvojitá skla, díky kterým se dovnitř dostane jen minimum hluku. Sedíte vysoko a ačkoli to bude znít zvláštně, tak já si v tomto autě připadal jako nějaká chráněná osoba. Jste totiž doslova nad věcí a s hmotností přes 2,2 tuny máte pocit, že jedete tak trochu v tanku. 

Provedení v hnědé kůži s béžovými doplňky nezní tak dobře, jak dobře vypadá. Je to totiž takové typicky anglické. Když jsem šel s kamarádem na kávu, nedal jsem si kávu, ale černý čaj s mlékem. Protože to sem přesně patří. Být trochu nad veškerým děním, v klidu, v pohodě a s dobrým čajem v ruce. 

Slovo sport v názvu neznamená, že by se jednalo o nějak sportovní auto. Rozhodně ne s tímto motorem. Základ totiž obstarává naftový šestiválec s výkonem 190 kW. Není to málo, to určitě ne, ale je to spíše takový pohodový kámoš na dlouhé cesty. Pokud ale budete chtít něco odtáhnout, není problém, na tažném máte tři a půl tuny. 

Auto je to velké, těžké, se stálým pohonem všech kol a motor také není žádný drobek. Co tedy spotřeba? Vzhledem k velké nádrži palivo moc rychle nemizí. Já se dlouho na průměr nekoukal a očekával jsem tak kolem 12 litrů. Skutečnost mě ale hodně mile překvapila, svítilo na mě 8,9 l/100 km. 

Motor je krásně kultivovaný, díky své velikosti (3 litry, 6 válců) se po většinu času jen pohodově převaluje v nízkých otáčkách. Nenechte se ale zmást, pokud přepnete převodovku do sportovního režimu (oproti velkému Range Roveru je zde klasický volič, jelikož se předpokládá, že si zde bude řidič i řadit sám), tak stačí více šlápnout na plyn a letíte vpřed. Zrychlení z 0 na 100 je 7,7 sekundy a točivý moment 600 Nm, takže to napovídá, že to žádný lenoch není. 

Jen se při sprintu necítí úplně ve své kůži. Zvládá ho dobře, ale proč vlastně? Jistě, když potřebujete předjet, tak se to hodí. Po většinu času ale necháte nesportovní režim převodovky a pojedete v klidu a pohodě. Na dálnici můžete nastavit tempomat na 140 km/h a budete si užívat tu naprostou pohodu na palubě. Ticho, rozumnou spotřebu a jen klidné pohupování. 

Teď si možná říkáte, že tu básním o tom, jak je auto pohodlné, luxusní a ideální dálniční křižník. Ale tohle je přeci Range Rover, jeho domovem má být terén! No, neřekl bych domovem, ale rozhodně se tam neztratí. Sám jsem to nezkoušel, auto není mé a ještě si ho bude někdo kupovat. Mám ale kamaráda, který si Range Rover Sport koupil. A ačkoli to bylo auto primárně určené na ježdění po městě a okolí, tak vyjel i do terénu. S kamarádem v pořádném hardcore teréňáku jako zálohou. A sám nevěřil tomu, co jeho Range Rover Sport v terénu dokáže!

V základu je vždy vzduchový podvozek a pohon všech kol. Světlou výšku můžete posunout až na nějakých 265 milimetrů a to je hodně slušné! Jistě, auto v tomto nastavení už moc komfortu nenabídne, ale to není při jízdě v terénu tolik potřeba. Já k dispozici neměl redukční převodovku, ani tak však nebyla problém. Tohle auto má výborné základy pro jízdu v terénu. Že se tam nejspíš nikdy nepodívá je jiná věc. Majitele může uklidňovat vědomí, že pokud by to snad bylo někdy potřeba, zvládne to. 

Toto auto jako nové začínalo na 1,6 milionu. Tento konkrétní Range Rover Sport aktuálně vychází na 770 tisíc. A kromě lehce omačkaného tlačítka P na voliči automatu a startovacího tlačítka na něm věk vůbec není znát. Ano, zvenčí se nějaký ten šrám najde, ale bylo by spíše až podezřelé, kdyby to tak po 7 letech provozu nebylo. Stáří je poznat na méně důležitých věcech, jejichž vývoj jde rychle kupředu. Třeba na infotainmentu, který má zastaralou grafiku a není nejrychlejší, xenonová světla sice svítí dobře, natáčejí se, ale nějaké vykrývání nenabídnou. Obraz z kamer věk auta také nezapře. 

Když se však na tohle auto podívám zvenčí, vůbec mi nepřijde staré, nebo snad nemoderní. A nejen mě – stalo se mi něco, co se mi zatím snad s žádným autem nestalo. Dva cizí lidé mi ho nezávisle na sobě pochválili. Člověk si řekne, vždyť je to prostě klasické starší auto. Ale prý je to moc hezká barva a celkově auto působí dobře a nadčasově. Evidentně i majitel, nejsem si jistý, zda by někdo přišel pochválit auto majiteli obřího SUV některé z německých automobilek. 

Range Rover Sport jako ojetina překvapil tím, že byl naprosto zachovalý i po 100 tisících najetých kilometrů. I základní motor nabídne vše, co je ke spokojenému životu potřeba. A k tomu dobrou spotřebu. Jízda je úžasně komfortní, tichá a řidič nemá potřebu nikam spěchat. Užívá si ten okamžik za volantem v luxusním interiéru.