Test Subaru XV (2017): Je vážně jiné

Subaru nevidíte na každém rohu. Model XV už vůbec ne. Pořídí si ho člověk, který ho dokáže ocenit. Jako já.

Může to znít jako klišé, ale Subaru je jiné. A nemyslím jen vzhledově, když jsem si do XV sedl, tak jsem neměl nijak jiný pocit. Ano, je to bytelné a dobře udělané auto, ale to není to hlavní. To hlavní poznáte, když se rozjedete. Už při rozjezdu cítíte tu sílu a ochotu motoru jet. Je to hrozně příjemné a s žádným jiným autem, které jsem testoval, jsem ještě tolik kilometrů nenajel. Také je jiné v tom, že oproti konkurentům, u kterých se pohon 4×4 bere spíše jako příplatkový luxus, tady to bez něj nejde. Nebo xenonová světla v parabolách. To už je také unikát. Je to prostě Subaru.

Ale popořadě. Testované Subaru XV je již verze po faceliftu, což poznáte hlavně podle kol, které jsou trochu jiné, a podle masky chladiče. Vypadá dobře. Ať si říká kdo chce co chce, třeba, že Subaru nedělá hezká auta, tak podle mého to neplatí. A nejen podle mého. Jak může vzhled konkrétně modelu XV působit rozporuplně, zvláště zadní část s čirými světly, tak jsem se vždy setkal jen s chválou. Dokonce i od žen!

Je tak hezké, že můj synovec mi oznámil, že jeho první auto bude Subaru XV. A moji rodiče si ho kupují. Tohle je pro mě známka toho, že nejsem sám, komu se prostě tenhle styl líbí. Styl auta, které má něco víc a je to na něm poznat. Je dělané jinak. Jako typické Subaru má skvělý motor boxer a stálý pohon všech kol. Navíc světlou výšku 22 centimetrů, dost místa všude a výbornou převodovku CVT (v řeči Subaru: Lineartronic).

Možná mě pošlete do horoucích pekel, ale já na převodovce nenašel nic špatného. Ano, má jiný projev, než je člověk zvyklý, pokud chcete zrychlit, tak prostě zvýší otáčky, které drží na stejné úrovni a auto zrychluje. Když se nad tím zamyslíte, tak to ale dává smysl. Využije nejvyšší výkon a točivý moment. A navíc máte vždy k dispozici pádla pod volantem a šest “virtuálních” stupňů.

Motor je chlouba Subaru a to naprosto právem. V testovaném XV byl dvoulitrový atmosférický boxer. Žádné turbo, žádný kompresor. Jen normálně velký motor. Výhoda motoru boxer je ta, že je dobře nízký a široký. Auto se pak chová mnohem lépe, stabilněji, předvídatelněji. A jeho jízdní projev je prostě skvělý, jak zvuk, tak zrychlení z nízkých otáček pomalu jak u elektromotoru. Pokud by někoho zajímala spotřeba, tak za celou dobu testování jsem měl 8,8 litru na 100 km. Vzhledem k fotografickému režimu, tedy přijet, parkovat, vyfotit, přeparkovat, vyfotit, jet o kus dál a to samé několikrát opakovat, je to skvělá hodnota.

S XV se jezdí skvěle, může za to právě kombinace výhod Subaru – tedy motor boxer a stálý pohon všech kol, tak podvozek, jako dělaný na naše silnice. I na velkých kolech jen plynule přejede jakoukoli díru, jako by vám chtělo říct “byla tam díra, ale neznepokojuj se, to mě nerozhodí”. Platí u něj klasické Subaru přísloví, že podvozek funguje tím lépe, čím rychleji se jede. Díky výšce se v zatáčkách už trochu nakloní, ale ne tak, aby to nešlo předvídat.

Velký podíl na jízdních vlastnostech má pro Subaru typický pohon Symmetrical AWD s rozložením těžiště a váhy auta. Vše je prostě dobře rozložené. Jak motor, tak pohon. A že se nejedná o nějaký marketingový slogan vás přesvědčí první svezení.

Vydal jsem se do sněhových podmínek, kde jsem v minulém testu jezdil s Amarokem. Nepouštěl jsem se do neznámých hloubek, ale dá se říct, že dokud vám stačí výška auta, tak projedete všude. A pokud na to trochu šlápnete, tak to bude velká zábava! Tak snadnou jízdu bokem jsem nezažil hodně dlouho. Nemusíte být profík, to auto vás to prostě naučí.

Interiér mi přišel přesně takový, jaký má být. Přiznám se, že jsem neosahával plasty, které jsou tvrdé a které měkké. Nedělám to nikdy. A nedělá to nikdo. Dokud jsou dobře poskládané a nevydávají žádné zvuky, tak to neřeším. A tady bylo absolutně ticho, při dálničních rychlostech už byl slyšet trochu hluk od zrcátek, která jsou typicky japonsky ohromná. Autorádio je sice dotykové, což by mohlo starším lidem vadit, ale má alespoň ještě klasický otočný ovladač na ovládání hlasitosti, za to dávám velké plus!

Výsledkem testu tedy je, že jsem si potvrdil, že Subaru auta umí. XV, od kterého jsem neměl možná největší očekávání, je skvělé. Měl jsem k dispozici výbavu, která je u nás nejprodávanější a stojí 669 tisíc. Je to hodně? Nemyslím si. Nad částkou se nikdo nepozastavil. Každý ví, že Subaru jsou dražší auta. A každý ví proč. U jiného auta se mi ještě nestalo, že by si ho někdo chtěl opravdu reálně koupit, takže to už musí něco znamenat!

 

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.