Test BMW 330i 2019: Radost koukat, radost jezdit (+VIDEO)
Nové BMW 330i nemá sice pod kapotou šestiválec, ale je otázka, zda to vůbec něčemu vadí. Z mého pohledu vůbec ne.
Hned na začátek se vám musím k něčemu přiznat – pro řadu 3 od BMW mám opravdu slabost. Mezi mé nejoblíbenější auta (celkově, ne jen o BMW) patří generace E46 a konkrétně model 330i. A nejlépe 330Ci. Nádherné a nadčasové auto s úžasným šestiválcem, pohonem zadních kol a… já vlastně ani nevím. Prostě auto, o kterém se mi jeden čas snad i zdálo. Byl jsem do něj blázen. A chtěl si ho koupit. Jenže v době, kdy jsem to chtěl udělat, tak žádné podle mých představ nebylo na trhu. Tak jsem pořídil nějaké jiné auto, ze kterého jsem takovou radost neměl… a k E46 se už nikdy nedostal. Stále je to však jedno z mých nejoblíbenějších aut. A jediné z nich, které jsem si chtěl opravdu koupit a neudělal to.
Znamená to tedy, že bych na současnou generaci měl zkreslený pohled? No, možná ano. Ale v dobrém, nebo ve zlém? To sám netuším. Jak to ale v mých testech bývá, sepíšu vám své osobní dojmy a pocity. Vy to můžete mít naprosto jinak. A to je úplně v pořádku. Vy si auto kupujete, vám musí vyhovovat.
No a pojďme rovnou k věci. Tedy ke dvěma válcům, které u nového BMW 330i nenajdete. Ano, je to čtyřválec. Čtyřválec, který má skvělý projev, příjemný zvuk, plno výkonu a rozumnou spotřebu… když si člověk uvědomí, co od motoru očekává, tak je to většinou dobrý projev, rozumná spotřeba, nějaký ten výkon a zvuk jako bonus. No… a tohle přesně nabízí tento čtyřválec. Takže pokud můžu mluvit sám za sebe, já ty dva válce nepotřebuji. Protože tyhle čtyři jsou vynikající.
Nabídnou 258 koní a to rozhodně není málo. Objem je dva litry a udávaná spotřeba 5,8 l/100 km. Jak už to u spotřeby bývá, takové se mi dosáhnout nepodařilo. Má se pohybovala okolo devíti, ale věřím, že bez nějakého většího přemáhání se dostanete na osm. Člověk nad tím nesmí přemýšlet tak, že udávaná je tolik a tolik a já mám víc. Je potřeba nad tím přemýšlet tak, že se jedná o velké auto, které má téměř 260 benzínových koní. Pak je spotřeba osm litrů naprosto v pořádku.
Co mě trochu překvapilo, tak to byl zvuk. Když jsem aktivoval sportovní režim, tak byl motor celkem slyšet. Říkal jsem si, že je to klasická hra reproduktorů a že to už začíná být trochu ohrané. No a pak jsem stáhl okna, mimochodem dvojitá akustická… a zjistil, že zvuk je venku snad ještě lepší. Auto si dokonce bublalo při ubrání plynu. Takže to bylo rozhodně příjemné překvapení.
Výkon se přenáší na zadní kola a v době, kdy jsem měl auto k dispozici, byla jediná možnost, jak získat pohon všech kol xDrive, naftová verze 320d. Nyní už je situace jiná a i u 330i si můžete vybrat. A tak nějak tuším, že hodně lidí sáhne právě po verzi s xDrive – auto se pak většinu času chová stejně jako zadokolka, ale zároveň dá člověku větší pocit jistoty například na sněhu.
Měl jsem připravenou větu, která začínala „kombinace výkonu a…“ a pak mi došlo, že bych toho musel vyjmenovat až moc. Tak to vezmu jinak – kombinace všeho fungovala tak, že se mi s tímto autem jezdilo naprosto skvěle. Od prvního usednutí jsem měl pocit, že takhle to má být. Interiér mi naprosto vyhovuje, digitální budíky nepředvádí žádné skopičiny, ale jsou super přehledné, obrácený otáčkoměr pro mě není žádný problém, natož u automatu. Materiály jsou skvělé, zpracování také. A hlavně na mě interiér působil tak nějak uklidňujícím dojmem.
Exteriér už ale uklidňující nebyl. Krásná modrá barva a hodně prvků M Performance tuhle trojku hodně vyšperkovaly. Ona je podle mě moc hezká už v základu, ale když přidáte pár karbonových doplňků a dvacetipalcová kola, dostanete auto, za kterým se nejen každý otočí, ale i vy se za ním budete otáčet, když od něj budete odcházet. Jen se podívejte na fotky!
Dvacetipalcová kola. Možná se někde dočtete a doslechnete, jak je jízda nepohodlná a že jsou už moc veliká. Uznávám, že pohodlí určitě dvakrát nepřidají, ale jak se říká, tak kola dělají auto. A to tady platí naprosto. A to pohodlí – cítíte nerovnosti. Ano. Není to jako na základních osmnáctkách, na kterých musí být pohodlí úplně perfektní. Ale za celou dobu jsem neměl pocit, že by kombinace sportovního podvozku a velkých kol byla tak tvrdá, až by byla nepohodlná. Při přejezdu větší nerovnosti jsem vůbec neměl takový ten pocit, kdy zatnete zuby a doufáte, že nic neodpadlo. Tady vše působilo tak, že je to v pořádku.
Navíc, tohle je trojka. V mých očích byla trojka vždy ta víc sportovní řada. Nechtěl bych takhle pevný podvozek a velká kola u řady sedm. U řady pět možná… ale u řady tři? Naprosto v pohodě! Měl bych asi velké dilema, kdybych tedy nad tímto autem uvažoval a měl na něj dostatek peněz – pohodlí a lepší cena na osmnáctkách, nebo originalita, vzhled a pořádně pevný dojem z auta na dvacítkách?
Pokud máte v této fázi článku pocit, že se mi nová trojka líbí, máte ho správně. A co líbí, já jsem z ní celkem nadšený. Ano, protože pokud se mi auto líbí zvenčí i zevnitř, baví mě s ním jezdit a nežere trávu kolem silnice, tak je to skvělá kombinace. Ještě je tu ale pár věcí, které by ten dojem mohly pokazit. Světla, audio, digitální asistentka…
Vezmu to už stručně a začnu něčím, co ve výčtu nebylo. A tedy adaptivním tempomatem. Ten je skvělý. Dokáže brát data z GPS a systému čtení dopravních značek a podle toho upravovat rychlost. Už v předstihu a s nastavenou tolerancí. A až po vašem potvrzení, že rychlost má přijmout. To je nejlepší kombinace. V nabídce byl i plně automatický režim, ten však u nás zatím aktivovat nejde. Při jízdě v koloně už nemusíte ani šlapat po nějaké době na plyn, nebo mačkat tlačítko RES, tempomat se sám rozjede a drží se auta před vámi.
Světla byla laserová. S automatickým vyhýbáním dálkových světel a natáčením. Takže vlastně světla s maximem funkcí. A vše fungovalo super. Už potkávací svítí skvěle, ale laserová dálková vám ukáží, jak dobře můžete v noci vidět. Natáčení funguje úžasně rychle, takže vždy vidíte, kam jedete. No a vyhýbání je tak spolehlivé, že se na něj můžete plně spolehnout. Noční cestování byl parádní zážitek. Jsem už starší a tak v noci nejezdím jako blázen, vím, že zvěř číhá všude. A proto ocením, že dobře vidím a můžu jet více v klidu.
Audio Harman Kardon bylo skvělé. Pokud jsem tedy neměl stažená okna, kdy jsem si vychutnával zvuk motoru.
A asistentka? Ta udělá, co vám na očích uvidí. No, tak dobrá zase není, ale co ji řeknete, to provede. Pokud po ní tedy nechcete, aby změnila jízdní režim, to mi řekla, že mám udělat sám. Ale když jsem ji například řekl, že jsem unavený, spustila povzbuzující program, kdy se klimatizace nastavila na 18 stupňů, měnila se intenzita ventilátoru a do toho hrála povzbudivá hudba. Umí ale spustit i opačný režim, který vás uklidňuje. Občas navíc prohodí i nějaký ten vtip. Na dlouhých nočních cestách jsem si díky ní nepřipadal sám. A bylo to fajn. A procvičil jsem si angličtinu, protože česky neumí. Tedy zatím.
Takže jaké je BMW 330i? Skvělé. Krásné, výborně jezdí, motor sice není šestiválec, ale je to skvělý čtyřválec a to je důležité. Vše funguje naprosto přesně tak, jak od prémiového auta očekáváte. Jen ta cena je vlastně o dost nižší, než možná čekáte. Protože trojku s tímto motorem můžete mít za 1 084 200 Kč. A to je podle mě hodně lákavá nabídka. Pokud se ale nebudete držet na uzdě s příplatky, cena se může vyšplhat znatelně víc. To ale není nic, co by u jiných, a zvláště prémiových, značek nebylo.
