Test Volkswagen Tiguan R-Line 2.0 TDi 140 kW (2016)

Opravdu nádherné auto, plné moderní techniky, které je radost řídit. Jen s trošku unaveným motorem. Volkwagen Tiguan 2.0 TDi.

Nový Volkswagen Tiguan už nevypadá jako větší Golf, ale spíše jako menší Touareg. Ale je hezčí než Touareg. Vlastně, abych tak řekl, je to opravdu, ale opravdu krásné auto. Že dostanu na první test od Volkswagenu rovnou Tiguan a navíc ve výbavě R-Line byla velmi potěšující zpráva.

Nejsem extrémní příznivec bílých aut. Velkých bílých ještě méně. Ale Tiguan je elegantní a bílá mu sluší, nepůsobí tak mastodontně, jako třeba BMW X6 v bílé barvě. Ve spojení s výbavou R-Line, novou přední maskou a dvacetipalcovými koly to je prostě fešák. Dokonce tak hezký, že vám bude občas líto, že sedíte uvnitř a nevidíte ho zvenčí, jako ostatní. Interiér je samozřejmě úžasně kvalitní a přehledný, jak od Volkswagenu očekáváte, ale exteriér je prostě o třídu jinde.

Do Tiguanu jsem přesedl z BMW, měl jsem tedy docela přísný pohled. Pár drobností jsem našel, ale všechny převážil dokonalý displej místo budíků. To není jen frajeřina (i když ta je to dost také), to je prostě kus moderní techniky. Můžete si vybrat, jak budou vypadat budíky, co budou zobrazovat a co se bude mezi nimi. Já po většinu času zvolil navigaci uprostřed, budíky zmenšené, aby navigace dostala více místa a budíky s průměrnou spotřebou a dojezdem. Vše krásně na očích, v noci se mapa přepne jen do černo-šedé barvy a podsvětlení se ztlumí.

Jako velké pozitivum musím zmínit parkovací systém, který dokáže sám zaparkovat na opravdu malá místa a bezpečně daleko od obrubníku (když máte dvacítky kola, tak to oceníte) a systém kamer, který vám auto ukáže buď z vrchu, nebo se na auto můžete dokonce podívat i z různých stran a úhlů. Máte tak perfektní přehled o věcech okolo auta, za to rozhodně palec nahoru!

A co byly ty drobnosti? V testovaném autě byl příjem DAB rádia. To i po Praze neustále přepínalo na FM, což se projevovalo přeskakováním a změnami hlasitosti. Zvuk z DAB vysílání byl dost plechový a ekvalizéry nepomohly. Příplatkový audiosystém hrál výborně, možnosti nastavení zvuku byly možná až moc rozsáhlé a při vyšší hlasitosti si něco zadrnčelo ve dveřích. To ale mohla být záležitost jen konkrétního kusu, který měl za sebou už 14 000 novinářských kilometrů. A to je slušná porce, francouzská novinářská auta se tou dobou již pomalu rozpadají, Citroën DS3 Racing měl při 11 000 kilometrech plný kufr odpadlých plastů.

Také připojení auta na internet není tak snadné, jak by mohlo být. U BMW jsem připojil telefon přes bluetooth a auto bylo on-line. To se mi u Tiguanu nepodařilo, byla možnost do auta dát zvlášť SIM kartu, kterou jsem neměl, nebo využít wi-fi hotspot, což jsem zkoušel, ale dopracoval jsem se k nějaké registraci a vzdal to.

Velikost auta je skvělá, kufr je velký tak akorát (není to Superb Combi, ale rozhodně převezete co potřebujete) a místa na zadních sedadlech je plno. Při focení jsem si musel sednout za sedačku řidiče, která byla v úplně zadní poloze, a se svými 184 cm jsem se vešel, to jsem nečekal. Zadní místa měly k dispozici stolečky a jednu zónu klimatizace, tedy vše potřebné k dlouhé cestě.

Nemám rád auta, které vypadají jako terénní, ale mají pohon jen na přední nápravu a do terénu se nikdy nepodívají. To ale nebyl případ Tiguanu. Měl pohon na všechna kola. Ze začátku jsem se tedy bál i vjet na obrubník, protože jsem ho bral v této designové výbavě spíše jako auto do města a na efekt, které je v terénu nepoužitelné, postupně jsem ale zjišťoval, že je schopnější, než se zdá. Možná se mimo silnici nikdy nepodívá, ale pokud ano, tak se nestačíte divit. Strach z najetí na obrubník jsem překonal a dopracoval jsem se k prudkému stoupání uprostřed lesa na mokrém povrchu se zapnutým Offroad režimem. A Tiguan se ani nezadýchal. Dokonce to bylo takové stoupání, že jsem tam nemohl auto ani vyfotit, jelikož mi ruční brzda napsala, že je skon příliš velký a nebude fungovat. Tak vám ho můžu jen popsat. Byl to velký kopec. Hodně velký.

Ve výbavě nechyběl adaptativní tempomat, což je už taková klasika, ve spojení s automatem se jedná už téměř o autopilota, který za vás odřídí nejednu zácpu. LED světla svítí výborně, dálková světla se automaticky zapnou a dokáží se vyhýbat ostatním vozidlům, takže neoslňují, ale vy pořád vidíte. Zde bych měl malou výtku – automat dálková světla zapne až nad 60 km/h, což mi přijde zbytečně moc, do 60 km/h jedete tedy po tmě (na potkávací světla), což v prudkých zatáčkách, kde na více než 60 km/h nerozjedete, nepotěší. Samozřejmě můžete dálková světla rozsvítit ručně, pokud by ale automat reagoval již třeba od 40 km/h, bylo by to úplně super a myslím, že by to ničemu nevadilo.

Motor byl již celkem známý 2.0 TDi s výkonem 140 kW. Už jsem s ním jezdil v Superbu, kde byl ale spojen s manuálem. Tam mě moc nenadchl. No, nebudu lhát, je to pořád stejný motor a pocity jsem měl také stejné. Rozhodně není špatný, jen člověk asi čeká něco víc. Rozdíl oproti 110 kW verzi mi nepřijde zásadně velký, 190 koní se musí opravdu chvíli hledat. Chybí mu taková ta agresivita, kterou tak nějak podvědomě od skoro 200 koní a 400 Nm čekáte. Pokud ale řadíte ručně, zařadíte dvojku a šlápnete na plyn, tak víte o každém koni. Pokud ale necháte řadit automat, tak jsou reakce na plyn celkem vlažné, na sportovní režim zase máte neustále vysoké otáčky. Můžete však vždy zvolit silnější variantu s 240 koňmi, která jede skvěle. A rozdíl ve spotřebě rozhodně nebude nijak drastický. S testovaným autem jsem jezdil se spotřebou 7–8 litrů na 100 kilometrů. A to byly cesty mimo dálnice a mimo město. Je to ale těžké auto s automatem na zimních dvacetipalcových pneumatikách. To výsledek trochu ovlivňuje.

O zrychlení z 0 na 100 se můžete přesvědčit na videu. Je to auto na pohodovou jízdu, které dokáže sebevědomě předjet ostatní. Ale pokud chcete nějakou akčnější jízdu, musíte to vzít do svých rukou a využít pádla pod volantem, která u tohoto auta dávají rozhodně smysl, případně zvolit sportovní režim.

Takže co na závěr? Vyplatí se? Určitě ano. Je to nádherný kus auta, který je plný moderní techniky, má plno místa, kvalita z něj přímo sálá. Jen si před koupí vyzkoušejte různé motorizace.

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.