Test Renault Megane R.S. Trophy 2019: Skvělé první dojmy (+VIDEO)

Tento článek bude rychlý a stručný. Jedná se jen o první dojmy, takže ho přesně tak pojmu.

A hlavně, což píšu s radostí, tento článek mohu pojmout jako méně podrobný a jen takový pocitový s pár čísly – protože se mi podařilo Megane R.S. Trophy domluvit na klasický test. A to mám fakt radost.

No a tím se pomalu dostávám k mým dojmům z krátkého svezení s tímto autem na okruhu. Renault to udělal strategicky – nejdříve jsme si zajeli pět kol s klasickým R.S. a pak hned přesedli na dalších pět kol do verze Trophy. Kdyby mi rozdíly stokrát popsali, neuvědomil bych si je tak dobře, jako když jsem měl takové přímé srovnání.

Při svezení s R.S. jsem si hned řekl, že tohle auto mě pořád baví. I když nemělo samosvor, nemělo skořepinové sedačky Recaro a ani dvoumateriálové brzdy. Pořád ale dobře zní a dobře jede. Na denní ježdění naprosto parádní auto.

A pak jsem přesedl do Megane R.S. Trophy. A uvědomil jsem si, že to není nijak ultimativní auto, čehož jsem se bál. Ono je stále pohodlné, i když je celkově takové pevnější. Uvnitř neruší nesmyslným hlukem. Ten je slyšet spíše venku, protože je ve výbavě výfuk s klapkou, která se na sportovní režim přepne, aby měl motor plný výkon. A posluchači plný zvukový zážitek. Uvnitř to ale nijak moc nepocítíte.

A to je podle mě dobře. I verze Trophy je stále Megane, se kterým můžete jet na nákup, odvézt děti do školy a pak strašně rychle proletět okresku. K tomu pomáhá opravdu parádní samosvor, který spolu s podvozkem Cup dostanete ve standardu. Připlatit si můžete za skořepinová Recaro sedadla, za která dáte 55 000 Kč, ale je to jediná možnost, jak sedět ještě o 20 mm níže, než na základních sedačkách. A teď mě neberte nijak špatně, sedadla jsou to vynikající, ale já bych za ně asi nepřiplatil. Jsem totiž hubený. A trošku jsem v nich lítal. Pokud jste ale silnější postavy, padnou vám jako ulitá. Nebo spíše vy do nich.

V základu také dostanete dvoumateriálové brzdy, které ušetří 1,8 kg na kole a to rozhodně není málo! Neříkám, že jsem to poznal v první zatáčce, ale téměř dvě kila už by měla být poznat. A také jsou červeně lakované třmeny.

Co je trošku možná zajímavá změna, tak dostanete i lehkou lithiovou baterii oproti klasické verzi R.S.

Motorově je na tom verze Trophy logicky také lépe. Konkrétně o 20 koní, má jich tedy rovných 300. A je to hodnota, kterou bych označil za ideální. Ve spojení se samosvorem to funguje výborně i na okruhu, natož na okreskách. S točivým momentem je to tak, že pokud máte automat EDC, dostanete hodnotu 420 Nm, pokud však manuál, máte 400 Nm.

Ač tedy na podvozku Cup, tak se jedná stále o relativně komfortní auto. Renault nepostavil v běžném životě nepoužitelný nesmysl. Naopak. Možná mi dává i větší smysl, než klasická verze R.S.. Protože přináší jen věci navíc, ale o nic nepřicházíte. Zrychlení z nuly na sto je otázkou 5,7 vteřin, což je velmi příjemná hodnota.

Opticky není úplně snadné verzi Trophy poznat. Nad přední značkou je to sice napsáno velkým písmem, i tak jsem toto označení našel spíše náhodou. Tohle auto tedy není na nějaké odlišení se. Alespoň tedy viditelné, podle zvuku už trochu poznat rozdíl je. Ono je prostě na lepší jízdu. Vy, jako řidič, víte, že máte Trophy. A to je to hlavní.

Já si den na okruhu opravdu moc užil a už se hodně těším na test!