Test Renault Scenic TCe 140 2019: Ideální rodinné auto? (+VIDEO)

Renault Scenic patří k etalonu rodinných vozů. Podle toho by se dalo očekávat, že nejnovější generace bude prostě dobrá. Nebo snad dokonce i nejlepší ze všech MPV?

Mám rád rodinná auta. Nejsem žádný „hater“ SUV, ale dokážu ocenit dobře a prakticky vyřešené rodinné auto. A přesně tak na mě nový Scenic působil.

Nabízí opravdu moc pohodlné sedačky, kdy si vedle sebe do zadní řady sednou i tři dospělí a dokonce i ten uprostřed bude mít nějaké boční vedení!

Odkládací schránky najdete vlastně všude, ty v podlahách jsou již takovou klasikou, ale jsou nesmírně praktické. Co mě potěšilo, je to, jak Renault přizpůsobil koberečky, aby se i s koberečky daly tyto schránky otevírat. To je prostě sympatické. A tyto schránky nejsou jen na zadních místech, ale o trochu menší najdeme i u řidiče a spolujezdce.

Nadšený jsem byl z ohromné vysouvací schránky u spolujezdce. Pokud jste přes den otec od rodiny a po nocích tajný agent, tuhle schránku budete milovat. Ovládá se dotykovou ploškou, na kterou stačí položit prst. Pokud vás napadne, že musí zabírat moc místa pro nohy spolujezdce – ano, zabírá, ale vysouvá se pomalu a jemně, nehrozí tak nějak bolestivý kontakt s koleny. A i když není vysunutá úplně, přístupu to nijak extra nevadí.

Středový tunel byl pro mě trochu překvapením. Když jsem poprvé do auta nasedl, vadilo mi, že v něm nejsou držáky na nápoje. A to byla chyba. Jsou, ale dokonale ukryté. Přišel jsem na to, až když jsem chtěl otevřít loketní opěrku. Pod ní se totiž nachází ovladač, který celý středový tunel uvolní a vy si ho můžete posunout dozadu. Najednou se objeví další odkládací prostor a dva držáky na nápoje. Pokud do tohoto odkládacího prostoru dáte třeba telefon, a tunel posunute zase dopředu, už ho nikdy nenajdete. Je to ale moc zajímavé řešení!

V tomto posuvném tunelu je i obří polstrovaná schránka a pak ta otevírací loketní opěrka… prostě prostory všude a na vše. Až mě trochu překvapilo, že jsem nenašel klasický odkládací prostor na brýle.

Z exteriéru vypadá Scenic jako takové vajíčko a uvnitř je to znát v tom, že před sebou máte snad metr palubní desky a čelní sklo opravdu hodně daleko. Přední sloupky jsou kvůli tomu rozdvojené a je přes ně vidět celkem dobře, jen ten blíž u řidiče je možná až moc tlustý. Další efekt je ten, že motor leží vlastně až pod palubní deskou. Neznamená to ale, že by byl do kabiny nějak přehnaně hlučný. Ale trochu slyšet je.

Když jsem u motoru – pod kapotou jsem měl nový TCe 140 GPF, tedy čtyřválcovou jednatrojku o výkonu 140 koní. Můžete mít i slabší verzi se 115 koňmi, ale jen v základní výbavě. Nebo ještě silnější, ta jich má 160. Ale podle papírových hodnot nenabízí kromě dvaceti koní nic moc navíc. S tímto motorem vyšel Scenic na příjemných 546 900 Kč, což mi za tak velké auto přijde jako dobrá cena.

Motor nabízí roztrojenou osobnost. Můžete zvolit ECO režim a reakce jsou vlažnější. Spotřebu pak ale mimo město dokážete udržet kolem pěti litrů na sto. Pak je základní jízdní režim Neutral, tam už poznáte, že motor má chuť do života a s klidem se pustíte do předjetí. A pak je tu Sport. Už při přepnutí na tento režim cítíte, jak pedál plynu ožil. Až mě taková změna překvapila. Ale na Sport Scenic jede opravdu až nečekaně svižně a ochotně. Což se hodí – já jezdil sám, pokud ale pojedete s naloženým autem, je každý kůň dobrý. Výkon u takového auta není kvůli dovádění na prázdných okreskách v neděli v pět ráno. Tady je výkon pro bezpečné napojení na dálnici s plným autem v pátek v šest odpoledne.

Kombinovanou spotřebu jsem měl za celý test nějakých 6,5 l/100 km, což bylo dáno provozem převážně po Praze a jednou opravdu hodně vydatnou kolonou. I tak mi ale spotřeba přijde super.

Audio nebylo příplatkové Bose, díky čemuž nezabíral v kufru místo subwoofer. Na to, že se jednalo vlastně o základní audio, hrálo moc dobře. Neměl jsem potřebu ho nějak zesilovat a vytvořit v autě party hard prostředí, ale pro potřeby rodinného auta je více než obstojné. Světla jsem měl základní halogenová. A ačkoliv vím, že Renault LED světla prostě umí a nabídly by ještě o hodně více světelných zážitků, výkon halogenů je naprosto dostatečný. Automatika na přepínání dálkových světel funguje bezchybně a síla jak potkávacích, tak dálkových světel je naprosto dostatečná.

Někoho možná překvapí velikost kol. Renault Scenic totiž nabízí vždy dvacetipalcová. Jiná možnost není. A vadí to? V praxi vůbec ne. Pneumatiky jsou relativně vysoké, profil mají 55, takže nejsou nijak tvrdé a nemusíte se přehnaně bát o poškrábání disků. Díky tak velkým kolům má ale auto krásně jistý a stabilní jízdní projev, opravdu moc příjemný odpor volantu a takovou tu pohodu při přejezdu nerovností, kdy ho ty menší vůbec nerozhodí, protože je prostě přejede. Stabilita v zatáčkách je až překvapivě dobrá. Na to, že by tohle auto nemělo mít žádné sportovní ambice, je jízda s ním v zatáčkách opravdu příjemná.

Musím uznat, že se mi Scenic líbí. Jak ten testovaný vzhledem, protože světlá modrá barva mu prostě sluší, tak svým principem. Je to velké auto, kde se dají zadní sedačky sklopit do roviny, sedačka spolujezdce také, a může fungovat jako menší stěhovák. Nebo převážet velkou rodinu a plno zavazadel. Nabídne plno praktických odkládacích prostor, jede opravdu moc příjemně a neřekne si o moc paliva. Takže co vlastně víc chtít? Ano, nový Scenic je vlastně asi dokonalý.

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.