Test BMW i8 Roadster 2018: Vstříc budoucnosti! (+VIDEO)
BMW i8 Roadster je prostě unikátní auto. Na první pohled. Jaké je ale v praktickém životě? Zjišťoval jsem to na vlastní kůži!
Normálně to nedělám, ale tady musím. Hned na prvním místě chci poděkovat BMW za to, že mi takové auto půjčili. Vážně jsem si to užil!
BMW představilo novou generaci modelu i8, kterou reprezentuje právě Roadster. Má vyšší výkon, modernější technologii a větší kapacitu baterií. A všechno tohle je opravdu praktické.
Nemusí se to zdát, ale BMW i8 je tu s námi už celkem dlouho. A ano, na vzhledu to znát opravdu není. Ale technologie stárne rychleji, než design, který může být nadčasový a nezestárne nikdy. Nechcete mít ale v autě, které vypadá jak z budoucnosti, technologii, která už má nejlepší roky za sebou.
A to se samozřejmě týká například navigace, displejů… a baterií. Nově použité nejsou větší, ale mají vyšší kapacitu. V praxi to znamená, že dojezd čistě na elektřinu může být přes 50 km. A já nemám důvod tomu nevěřit. Jistě, chce to umět jet předvídavě a já to nikdy celou dobu nevydržel, ale myslím, že to jde.
A proč jsem to nevydržel? No protože tohle není klasický hybrid. Tady nejde v první řadě o levnou jízdu, ta je jen příjemný bonus. Není problém jet čistě na elektřinu a klidně i celkem svižně zrychlovat bez toho, aby se připojil benzínový motor. Můžete tak jet až 120 km/h. Pokud ale potřebujete více akcelerace, připojí se benzinový tříválec o výkonu 231 koní a auto letí vpřed.
Občas jsem někde četl, že zrychlení neodpovídá supersportu. Jasně, tohle také není klasický supersport. Tohle je auto samo pro sebe. Protože pokud se zamyslíme, tak konkurecne v hybridních sportovních roadsterech není zrovna veliká. A o to jde. Tohle auto je hlavně originální. Nadčasové. Pohodlné. Úsporné. Zajímavé. Skvělé. A k tomu má naprosto parádní jízdní vlastnosti.
Kdo by čekal nepohodlné auto, splete se. BMW i8 Roadster je spíše rychlé cestovní auto, než nějaký sporťák, který by byl nepoužitelný v běžným životě. Sám jsem v něm absolvoval několik výletů a byl to parádní zážitek. Výkon máte díky spojení motorů kdykoliv k dispozici, pokud zvolíte sportovní režim, běží benzinový motor neustále a je k dispozici.
Pokud ale nastavíte komfortní režim, většinu nudnějších úseků projedete čistě na elektřinu. Mně tak přišla nejlepší kombinace proletět okresku na sportovní režim, kdy se i nabijí baterie, a vesnici pak na komfortní režim projet čistě elektricky. A vlastně zadarmo, protože tu elektřinu jsem získal tou zábavnou jízdou.
Že nevěříte udávané průměrné spotřebě 2,1 litru na 100 km? Já ano. Protože ona může být klidně nulová. Pokud si představíme klasický scénář pro běžný den, kdy energii doplníte doma, dojedete na schůzku (do práce asi majitelé BMW i8 moc nejezdí), tam případně také trochu dobijete baterky, a pak domů, můžete jet celou dobu zadarmo. A když si pak o víkendu vyrazíte někam na okresku, dostanete se na spotřebu jako jsem měl já, tedy kolem 6,8 litru na 100 km. No a v průměru vám to za týden dá klidně 2,1 litru.
Mimochodem, pokud nabíjíte doma, nejspíš si pořídíte BMW i Wallbox, díky kterému baterie nabijete za dvě a půl hodiny. V terénu budete rychlonabíjecím kabelem doplňovat energii trochu déle, pořád jste ale do nějakých čtyř hodin na 100 procentech.
Dostávám se trochu k tomu, co mi přijde nesmírně praktické – dobíjecí stanice u restaurací. Pokud jsem měl chuť na kávu, schválně jsem si vybral místo, u kterého byla nabíjecí stanice. Nemusel jsem tak řešit parkování, protože jsou u nich vyhrazená místa, a během pití kafe se auto nabilo. Ne moc, třeba o 10 procent, ale stejně by někde stálo. Takhle stálo a nabíjelo se. Díky dobíjecí kartě od BMW navíc zdarma.
Mé soužití s BMW i8 Roadster bylo opravdu levné. Protože jsem využíval dobíjení. Ale pokud nechcete, není to potřeba. Auto funguje skvěle i bez dobíjení, jen ztrácí tu výhodu levného svezení. Což vám ale nejspíš při pořizovací ceně přes 4 miliony úplně vadit nebude.
Roadster má výhodu i nevýhodu. Nevýhoda je vidět na první pohled – absence zadních sedaček. Ony stejně byly nouzové, ale byly. Teď nejsou. Místo nich jsou odkládací prostory, takže zavazadel naložíte až překvapivě hodně. Pokud jste ale majitel tohoto auta, tak s sebou nebudete vozit několik kufrů. Bude vám stačit příruční zavazadlo, které se vejde i do kufru, který je vzadu u motoru, a zbytek věcí si koupíte v cílové destinaci.
Výhoda je opravdu praktická – týká se nastupování. To je lehčí při klasicky otevřených dveřích, protože je nástupní otvor mnohem větší. Ale jak jsem zjistil, tak je to výhoda k nezaplacení v užších parkovacích místech. Třeba jako mám doma. Ona totiž i8 je hodně široká. Opravdu hodně. A tak, když vedle vás někdo zaparkuje, dveře neotevřete. Tento typ dveří potřebuje dost místa do strany a pokud je tam auto, nebo zeď, nemáte šanci. Zde přichází ale výhoda stahovací střechy, protože tu můžete ovládat i na dálku. Stáhl jsem tak střechu, vystoupil (dosti krkolomně, ale alespoň nějak) a na dálku střechu zatáhl. To by s klasickou i8 nešlo.
Zde narážím trochu na to, že pokud by i8 měla ve výbavě systém dálkového parkování pomocí klíčku, jako mají jiné modely, tento problém by se vyřešil. Musel jsem to holt vyřešit takto.
Trochu mě zarazila absence adaptivního tempomatu, ten bych u auta v této cenové hladině očekával automaticky. Absence nějakého super kvalitního audia mě ale zase tak nepřekvapila, je mi jasné, že akustické podmínky v autě nejsou tak dobré, aby to za to stálo. Testované Harman / Kardon hrálo super a úplně stačilo.
Ve výbavě byla i chlouba BMW, tedy laserové světlomety. Na to, jak svítí, se můžete podívat ve videu. Pro mě to bylo trochu překvapení. Prvních pár vteřin dost nemilé. Ale to má jednoduchý důvod – dálková světla, která se rozsvítí jako první, nejsou ta hlavní. Ta pomáhají v nižších rychlostech, ale až když se trochu více rozjedete, rozzáří se laserová show. A je to opravdu paráda. Jestli stojí za příplatkových téměř 170 tisíc? V celkové ceně auta rozhodně.
BMW i8 Roadster je auto, které poutá neuvěřitelně pozornosti. Jezdil jsem se zajímavými auty. Nikdy se mi ale nestalo, že by se lidé na přechodu zastavovali a fotili si mě. Nebo tedy to auto. Ale připadal jsem si jako celebrita. Když jsem jel úzkou uličkou v centru Prahy, potkal jsem skupinu Indů – vypadalo to, že mi na silnici položí koberec, jak byli unešeni z auta. No a když jsem zaparkoval a šel si sednou na zahrádku, abych měl auto stále na dohled, byla to opravdu zábava. Každý, kdo šel kolem, se podíval. A každý druhý se u něj vyfotil. Možná by to časem bylo otravné. Já si to ale moc užíval.
A to je to, o čem tohle auto je. O tom, že je prostě zajímavé. Užíváte si jak tu jízdu, tak to samotné auto. To, jak vypadá, jak fantasticky funguje a jak je parádně pohodlné. Dojezd na plnou nádrž a dobité baterky máte přes 500 kilometrů, což vůbec není málo. Jezdíte za pár litrů a jste prostě nadčasoví. BMW i8 Roadster si nekoupí někdo, kdo má jen peníze. Koupí si ho někdo, kdo má peníze, ale zároveň i styl a moderní myšlení.
Já si test opravdu moc užil. Testování mě nevyšlo draho, pozornosti jsem si vybral na roky dopředu. Jen jedna věc je na tom smutná. Že takto zajímavé auto už asi nikdy testovat nebudu. Ale beru to z té lepší stránky – zažil jsem to. A nezapomenu to.