Test Renault Twizy 2019: Nic pro introverty (+VIDEO)

Některá auta nemusí dávat smysl, ale dělají radost. A některá dokonce potěší i okolí. Přesně takový je Renault Twizy, který vykouzlí úsměv snad každému, kdo ho vidí. 

Nejdříve trochu čísel a faktů – Renault Twizy je elektroauto, které na jedno nabití oficiálně dokáže najet 100 kilometrů, výkon má 8,5 kW a maximální rychlost 80 km/h. Dobíjení probíhá jen z klasické zásuvky na 230 V a trvá nějaké 3,5 hodiny. 

A teď praxe – k dojezdu se člověk musí trochu dopracovat. Jde o využívání rekuperace a na druhou stranu co největší omezení vyšších rychlostí. Pak se dá dostat i na 80 až 90 kilometrů. Maximální rychlost je dle tachometru nějakých 84 km/h, pak už zasáhne omezovač. Dobíjení na papíře sice vypadá jako dlouhá doba, je ale potřeba počítat s tím, že když dáváme auto nabít, tak nikdy není úplně vybité. Pokud člověk nenabíjí do 100 %, kdy už to ke konci trvá opravdu dlouho, dobíjení je relativně rychlé. Ale stále to holt není rychlodobíjení. 

Takové celkem roztomilé je řešení dobíjecího kabelu – ten si totiž Twizy vozí stále s sebou v přední části. Je to tedy takové auto do zásuvky. 

Pořídit si můžete jak dvoumístnou verzi, kterou jsem měl já, tak Cargo, která má vzadu úložný prostor. Ta podle mě dává větší smysl. Twizy se pak dá využít například k rozvozu jídla, nebo nějakého lehčího materiálu po areálu firmy. Nebo třeba v ZOO, kde ocení, že se jedná o úplně tiché auto. Vždy je ale potřeba, aby se auto mělo kde nabíjet. Zde platí to, že pokud nejezdí, má se nabíjet. 

Verze pro dva je ale zase vtipnější. Ten udivený pohled lidí, kteří žasnou nad tím, že z takového prcka vystoupí dva lidé, je k nezaplacení. A ono se uvnitř nesedí ani nijak nepohodlně, ten vzadu má sice kolena vedle řidiče, což by v klasickém autě na delší trasy nebylo úplně ideální. Tohle je ale Twizy. Druhý člen posádky je na výkonu už znát, takže to na nějaké velké předjíždění rozjetých cyklistů úplně není. 

Trochu nezvyklé je to, že se sedí uprostřed auta. Člověk, který nikdy neřídil klasické auto, by si asi zvykl rychle, ale mně chvíli trvalo, než jsem získal odhad, kde mám pravá kola. Výhodu to má však tu, že se dá nasedat z obou stran. Je tedy jedno, jestli zaparkujete u chodníku vpravo nebo vlevo. Vždy na něj vystoupíte. 

Testované auto mělo příplatkové dveře a podle mě je to dobrá volba. Nedají se sice uzamknout a nemají okna, ale i tak vám dodají trochu více pocitu bezpečí a teoreticky i ochranu před deštěm. Na druhou stranu bez dveří je Twizy ještě stylovější. Příplatkový byl i alarm, disky kol z lehkých slitin a zadní parkovací senzory. 

Když je řeč o parkování – tak obratnost Twizy je neskutečná. Dokáže zatočit na úžasně malé ploše. Řidiče trochu omezuje absence posilovače řízení, ale u takto lehkého auta to zas tak moc nevadí. 

Překvapením bylo vyhřívané čelní sklo. U auta, které nemá ani ventilaci a dveře má za příplatek, to člověk úplně nečeká. Ale je tam. Hodně intenzivní zážitek bylo použití klaksonu, který je sice dostatečně hlasitý, ale to je právě i jeho nevýhoda – v takto otevřeném autě máte pocit, že ho máte pod palubní deskou. A možná tam i opravdu je. 

Úložných ploch není moc, ale nějaké se najdou. Dvě schránky v palubní desce, z toho jedna je uzamykatelná a druhá má v sobě USB a zásuvku na 12 V. Dále pak prostor za zadní sedačkou. A další se dá vytvořit – pokud zrovna nikoho nevezete, jde zadní sedačka vyjmou, obrátit a připevnit. Tím vznikne další uzamykatelný prostor. 

Jízdní vlastnosti jsou ve městě naprosto dostačující – pokud člověk jede sám, nemá na semaforech žádný problém ujet okolnímu provozu. Na okreskách je to už logicky horší, ale i tam se dá jet celkem svižně. S pohodlím je to trošku slabší – zpomalovací prahy Twizy nesnáší. A vy budete také. Možná vám teď v klasickém autě vadí. Když je párkrát přejedete v Twizy, budete jakékoliv auto s normálním podvozkem milovat. 

Hlučnost není nijak hrozná, i při maximální rychlosti dovnitř přehnaně nefouká. Jen už to prostě není úplně komfortní. Ale ve městě je Twizy jako ryba ve vodě. 

Ano, tohle není praktické auto. Dojezd na plné nabití má jako auto se spalovacím motorem na rezervu. Ale já zábavné. Ne tím stylem, že by bylo nějak sportovní. Ale protože prostě baví. Tím, jaké je. A nebaví jen vás. Baví i všechny okolo. Což vidíte a díky absencí oken i slyšíte. A není to nějaký výsměch, je to spíše údiv. Nadšený údiv. Twizy si pořídí málokdo. Jeho využití není největší. Ale za sebe můžu říct, že jsem si ten týden opravdu užil a těšil jsem se na každou jízdu. Jsem moc rád, že jsem Twizy vyzkoušel. Jen tedy přejezdy retardérů mi chybět nebudou. 

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.